Obě zařízení jsou na vodě z řeky závislá a negativně je ovlivňuje její kvalita i snížené průtoky způsobené suchem. Mezi těmito faktory přitom platí nepřímá úměra. „Splašky s fosforem z obcí tečou pořád, je ale otázka, jak se v řece naředí," poznamenal Dušan Kosour z Povodí Moravy.

Čím horší je kvalita vody v řece Jihlavě, tím více se znečišťuje Dalešická přehrada, tím rychleji se v ní v letě tvoří sinice a podobně jako nádrž se nečistotami zanáší jednotlivé části ve vodní a jaderné elektrárně. „I proto ČEZ poskytl milion korun na práci skupiny, která se problematikou vody po celý rok zabývala," vysvětlil radní Kraje Vysočina pro zemědělství a životní prostředí Zdeněk Chlád.

Pracovníci Povodí Moravy a firmy Aquatis v posledních měsících prověřovali přes 50 čistíren odpadních vod nad Dalešickou přehradou. Přitom zjistili, že ne všechny dokáží fosfor odbourat. „Extrémně vysoká hodnota je pod obcí Rudíkov, kde se nachází jeden z možných pramenů Mlýnského potoka. Koncentrace fosforu je tam 3 miligramy na litr, což přesahuje maximální povolené i extrémní hodnoty," upozornil Stanislav Ryšavý z firmy Aquatis.

Čištění komunálních vod zajišťuje v Rudíkově kořenová čistička v podobě rákosového porostu, viditelného z obchvatu obce u hřbitova. „Byla postavena pro 350 obyvatel, dnes jich máme 702. Zájemci o nové domy, kterých u nás přibývá, mají kvůli nevyhovující čistírně zákaz připojování na kanalizaci," řekl starosta Zdeněk Souček.

Nová čistírna

Obec proto již zadala vytvoření projektu na novou čistírnu, která by měla nebezpečný fosfor likvidovat. „Vyřizujeme už taky stavební povolení. V lednu 2016 se budeme snažit získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí, aby se mohla začít budovat. Půjde o investici kolem patnácti milionů korun," dodal Zdeněk Souček.

Nežádoucí látky se do Mlýnského potoka a následně do řeky Jihlavy dostávají i odjinud. Podle členů výzkumného týmu proudí ve větší míře také od Valdíkova. „Přišli jsme tam na jeden z drobných potůčků z polí, který vykazoval o poznání horší hodnoty než jiné. V tomto případě nejde ale o znečištění z komunálního zdroje, žádný tam není, problémem je zemědělská činnost u bývalé drůbežárny," popsal Dušan Kosour.

Mlýnským potokem ročně proteče celkem 750 kilogramů fosforu. Nejúčinnější v jeho likvidaci jsou nedávno modernizované čistírny Jihlavy a Třebíče, odstranit ho dokáží z 93 až 95 procent, hůře jsou na tom zastaralá zařízení v obcích. „Některá jsou k fosforu i zcela neutrální," potvrdil Roman Hanák z firmy Aquatis. „Obecně platí, že až osmdesát procent fosforu produkují komunální zdroje a jen zbylých dvacet zemědělství," podotkl.

Kvalita vody v řece Jihlavě se však už několik let zlepšuje. V posledních letech se do celého jejího toku nad Dalešickou přehradou vrátil rak říční i vydra říční. Také ve Vladislavi vypadalo koryto Mlýnského potoka ještě před časem jinak než dnes. „Vzpomínám si, když tady ještě nebyla kanalizace, že tudy netekla voda, ale splašky. Dnes tady už sem tam vidím i nějaké rybky," pochvaloval si Ivan Čurda z Vladislavi.

Kraj Vysočina nicméně hodlá modernizace čistíren a výstavbu dalších takzvané třetí generace finančně podporovat dál. Řekou Jihlavou totiž u měřicí stanice nedaleko Ptáčova za uplynulý rok proteklo 21 tun fosforu a 680 tun dusíku, který vyprodukovalo převážně zemědělství.