Základem hornoújezdského kostela sv. Petra a Pavla je světlá žula, takzvaný granit. A mezi ním v hloubce několika decimetrů nalezli archeologové na první pohled obyčejný, už na druhý však překvapivý kámen. „Jedná se o žulosyenit, což je materiál, ze kterého je postavena například Bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Je velmi pečlivě opracovaný, z čehož lze usuzovat, že měl být vidět. Na tomto místě tak mohla stát ještě před tímto kostelem starší stavba, což je ale samozřejmě zatím pouze hypotéza," poznamenal archeolog Milan Vokáč. Kámen prý nalezl pod zazděným severním vchodem do kostela a dvojicí románských oken.

„Vchod byl umístěn ve směru do osady, v případě nebezpečí se tak Újezďané mohli do kostela rychle uchýlit. Podle kvalitního základového kamene a pojiva v podobě vápenné malty, která je mimochodem i po stovkách let velice pevná, sloužil kostel zároveň jako pevnost. Byla to také jediná kamenná stavba v celé osadě," připomněl Vokáč.

Žulosyenit nebyl jediným pozoruhodným objevem, který jeho tým učinil. Archeology překvapilo i složení základů presbytáře, který byl k východní straně kostela přistavěn zřejmě ve 14. století. „Původní apsida byla stržena a nahrazena tímto polygonálním presbytářem. Základny jsou opět z kvalitně opracovaných žulových kvádrů, zajímavějším materiálem je ale pro nás mramor. Stejně jako některé kostely v Římě či Florencii má i tento kostel mramorové základy," vyzdvihl archeolog.

Odhalil výjimečnost nálezu. Většina staveb na Třebíčsku mramor neobsahuje vůbec, použit je pouze v Přibyslavicích u kostela sv. Anny a jeden blok obsahuje také třebíčská bazilika.

„Býval běžně používán jako architektonicky opracovaný materiál nebo k pálení vápna, v Horním Újezdě byl ale použit vyloženě do základů," podotkl Vokáč s tím, že kostel může po dalším bádání prohloubit historii hornictví na Třebíčsku.

„Pro nás je důležité propojení dvou stavebních hutí, žulosyenit mohla dodávat Třebíč a blízké okolí, třeba Výčapy, granit zase pochází přímo od Horního Újezda nebo Mikulovic a mramor se lámal zřejmě z nedalekého kopce Mejtnice. Vypadá to, že stavební huť z Třebíče poskytovala kvalitnější suroviny pro stavby i ze širokého okolí, což je na 13. století zajímavé," řekl archeolog.

Krom odkopání a odvlhčení venkovních stěn kostela provádí třebíčská společnost Tomi reko i opravy interiéru. „Už jsme opravili strop, který byl poškozen hnilobou a biologickými škůdci, renovují se vnitřní omítky do jednoho metru výšky a malba interiéru. Provádíme statické zajištění objektu," řekl stavbyvedoucí Tomáš Novotný.

Na poslední opravy kostela a blízkého hřbitova i okolnosti, které je doprovázely vzpomenul hornoújezdský rodák Stanislav Růžička. „Bylo to v padesátých letech a farářem byl páter Pařil. Opravovalo se, co se dalo, bohužel pátera Pařila do toho komunisté oběsili. Bylo to v době, kdy jsem pod ním ministrantoval," připomněl.

Tehdejší i současné opravy si pochvaluje. „Tehdy se uspořádal hlavně hřbitov, aby v tom byl trošku pořádek, a také se opravilo něco drobného na kostele. Dnes se opravuje hlavně strop, který byl prohnilý. Současný pan farář, páter Protivínský je chlap na správném místě, stará se o to pečlivě a doufám, že kostel bude opět zářit novotou," dodal Růžička.

Historie kostela

Kostel sv. Petra a Pavla v Horním Újezdě má románské jádro ze 13. století, gotické úpravy ze 14. století a věž z počátku 16. století.

Věžní zvon s motivem Madony s dítětem pochází z roku 1509.

Přestavěn do dnešní podoby byl kostel v 18. a 19. století.

V rámci tzv. Babické aféry byl v roce 1951 uvězněn a popraven tamní farář P. František Pařil.