Lidé chtějí stromky z plantáží. Kladem je méně krádeží v lese

„Prodávali jsme už celý týden, někteří kupodivu kupovali stromek už 30. listopadu. Velký zájem je o smrk pichlavý, kterému se také říká stříbrný. Ten letos na nových plantážích narostl ideálně. Ceny jsou jako loni, balíme stromky za symbolických pět korun," vysvětlila Eva Černá z Centra pro zahradu, les 
a volný čas na Johance u Kamenice nad Lipou.

Průměrná cena je podle ní 250 korun, u borovice černé 
a borovice blatky začíná na dvou stovkách, naopak třeba cena čtyřmetrové jedle jde až přes šest set a více korun - jedlí se ale prodává málo. „Nabízíme i smrk černý, to je typ amerického hustého stromu s šištičkami. Tyto stromky s výškou přes dva metry stojí 220 korun," dodala Černá.

Ta také zdůraznila, že stromy neřežou na plantáži předčasně, ale nejvýš tři dny před jejich prodejem, takže by měly déle vydržet.

U pelhřimovského Kauflandu prodává stromky tradičně firma Abies Vysočina, jejíž vedení pochází z Horní Cerekve, a firma je nyní celorepublikovou špičkou v pěstování a prodeji stromků.

„Nejprodávanější výška je sto padesát až dvě stě centimetrů. Jsou ale i zákazníci, kteří chtějí stromky velké až tři až půl metru. Jako druhý vánoční stromek do dětského pokoje pak postačí šedesát až osmdesát centimetrů vysoký stromeček," podotkl v nedávném rozhovoru pro Deník jednatel firmy Robert Šíma.

Ten také zmínil, že pokud se pěstitel stromku pečlivě věnuje, tvaruje ho, hnojí a vyžíná, nedá se takový vánoční exemplář pořídit za nižší cenu než dvě stě korun.

Poptávka po atraktivních stromcích

Kromě nabídky na specializovaných plantážích lze vánoční stromek pořídit také 
z vlastního lesa nebo z nabídky obce či vlastníků velkých lesů. Tuto možnost ale nenabízejí státní lesy a už ani pelhřimovské městské lesy.

„Když jsme před dvaadvaceti lety začínali, tak od nás lidé stromky hodně kupovali, ale během pár let poptávka poklesla. V posledních letech řežeme pár stromků jen pro lidi třeba v okolí hájenky nebo na vsi, ve městě vůbec ne. Je to hlavně tím, že lidé chtějí kvalitnější a atraktivnější stromky," řekl Deníku ředitel pelhřimovských lesů František Kučera.

Právě případným krádežím těch „lepších" stromků se podnik brání. „Lesníci chodí do oplocenek s jedličkami a u těch, kde by hrozila krádež, ulomí nebo uřízne pár větviček v koruně. Růst stromku to neohrozí, a zároveň je pro vánoční dekoraci bezcenný," doplňuje ředitel Kučera.

Neviditelný sprej, který by pak zlodějovi doma vydával silný zápach, v Pelhřimově na rozdíl od některých jiných městských lesů nepoužívají. „Bylo by to už pozdě, neřešilo by to samotné uříznutí stromku," vysvětluje ředitel.

Zákaz vstupu?

Zvláštní netradiční opatření zavedli ve Valašském Meziříčí, kde osoby do dvaceti let nesmí v období od 1. do 24. prosince vstoupit do tamních městských lesů.

Předseda České komory odborných lesních hospodářů Jiří Pohan z Nového Rychnova chápe, že se stromky čím dál víc pěstují na specializovaných plantážích, které na rozdíl od lesáků mají čas a kapacity nejen na samotné pěstování, ale i na vyřezávání a prodej.
Navíc jde o dlouhodobé podnikání, stromky se začnou sklízet až po čtyřech či pěti letech a nesklízí se jen jednu sezonu.

„Lidé jsou dnes ovlivněni médii, že stromek má mít dokonalý tvar. Ten se ale docílí hlavně na plantážích u jedlí, těžko už u smrku ztepilého, který v našich lesích převažuje. Proto je touha lidí po špičkové kvalitě stromku podle mě pozitivní v tom, že se méně krade a škodí v lese," vysvětluje Pohan.

Některé plantáže umožňují také to, že si zájemci o koupi už na plantáži rezervují stromek podle svého přání. Příkladem je Bohumil Smetana z Heřmanče u Studené. Na asi pětihektarové plantáži pěstuje kavkazskou a ojíněnou jedli a už zmíněný smrk pichlavý.