„Kvalita bioodpadu, který předáváme do bioplynové stanice, není dobrá, a to především ve srovnání s okolními obcemi. Dokonce jsme od začátku letošního roku museli už necelých dvacet tisíc korun zaplatit za materiál, který musel být v bioplynové stanici vytříděn a následně pak odvezen na skládku do Ronova," potvrdil starosta Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil.

Podle informací z radnice třídí nejhůře biologický odpad z domácností obyvatelé bytových domů. Na skládku do Ronova muselo být z bioplynové stanice převezeno 14,68 tuny odpadu. „Největším problémem je, že lidé sbírají doma biologický odpad do igelitových tašek. Když jej pak odnesou ke kontejneru, tak ho z tašky nevysypou, ale hodí to tam i s ní. Pracovníci bioplynové stanice se pak musí odpadem probírat a tašky z něj vytahovat," popsal situaci žďárský starosta.

Obyvatelé města se třídění nevyhýbají, ne vždy ale vědí, jak na to.

„Mám doma dělený odpadkový koš, do jedné části házím komunální odpad, do druhé plasty. Na bioodpad mám malý plastový koš. Ale znám také lidi, kteří biologický odpad sbírají do igelitek. Někteří to pak do kontejneru hodí celé, jiní vysypou bioodpad a tašku dají do plastů," potvrdila slova starosty Hana Janková ze Žďáru.

Nové samolepky

Radnice má v úmyslu apelovat na místní obyvatele, aby třídění bioodpadu věnovali mnohem větší pozornost. „Budeme se muset snažit zapracovat na nějaké osvětové kampani týkající se třídění bioodpadů. Necháme také vyrobit nové samolepky, které umístíme na kontejnery. Na nich bude přesně popsáno, co do sběrných nádob patří a co ne," sdělil Zdeněk Navrátil.

Ve Žďáru nad Sázavou je nyní rozmístěno celkem 983 kusů biopopelnic a 131 kusů biokontejnerů. „Dalších dvanáct kusů plánujeme dodat v měsíci dubnu," dodala mluvčí městského úřadu Nikola Adlerová.

„Kontejnery na biologický odpad jsou na všech místech, kde lze odložit také papír, sklo a další tříděný odpad. U rodinných domů mají lidé své biopopelnice," doplnil Zdeněk Navrátil.