„Nejlepší podmínky panovaly především v červnu. Myslím si, že letos je medu tak průměrně a většina včelařů na Havlíčkobrodsku je s výnosem spokojena," dodal Sláma. Podle něho musel každý včelař splnit několik podmínek k tomu, aby měl slušnou úrodu medu. „Nejdůležitější bylo především jarní léčení proti infekčnímu onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor, tedy varroázy. V některých oblastech se totiž letošní úhyn včel pohyboval okolo třiceti procent," zdůraznil Sláma. Ten pokračoval, že letos stojí sklenice medu na Vysočině mezi sto třiceti až sto čtyřiceti korunami. „Ceny medu jsou na Vysočině rozhodně solidnější, než například v Praze. Samozřejmě každý včelař si cenu medu určuje podle vlastního uvážení," podotkl Sláma.

Aktuálně se většina včelařů na Havlíčkobrodsku již připravuje na zimu a probíhá krmení včel. To skončí koncem srpna a následně začne preventivní léčení proti varroáze.

Nová disciplína: čmelaření

V posledních letech přibývá nejen hodně nových lidí, kteří se věnují včelaření, ale postupně vzniká i nová profesní podkategorie čmelaření. Čmeláci se totiž stali velmi oblíbenými mezi zkušenými chovateli včel, ale i mezi lidmi, kteří se chovu včel věnují okrajově. Velkým lákadlem pro jejich chov je vysoká produktivita opylování. Jedním z důvodů, proč lidé chtějí čmeláky je i fakt, že se někteří lidé včel bojí, ale zároveň chtějí zajistit opylení svých rostlin a stromů. Proto si pořizují čmeláky jako alternativu.

„Osobně neznám žádného včelaře na Havlíčkobrodsku, který by se chovem čmeláků zabýval. Zatím jde o velmi okrajovou zálibu a čmeláci se chovají především pro zelinářské účely," řekl Sláma. Podle něho je také velmi zajímavé pozorovat život čmeláka, který je velmi specifický.

Na rozdíl od včel, kdy se o jejich včelstvo včelař musí starat celoročně, čmeláčí úl tak náročný není. Majitel čmeláků musí pouze zajistit opatření vůči vzniku škůdců v úlu.

Na podzim čmeláci umírají a zůstávají pouze mladé matky. Ty se zahrabávají do země a na jaře zakládají nové roje, tím zvyšují schopnost opylení o další generace. Některé z nich si dokonce pamatují, odkud vylétly a do původního úlu se vracejí. Další velkou výhodou je schopnost opylovat rostliny s dlouhými květními trubkami, jako jsou například jeteloviny, což je velmi užitečné především pro zemědělce.

Na letošní sezonu si nemůže stěžovat ani majitel včelařství Josef Ptáčník ze Světlé nad Sázavou.

„Sezona byla velmi slušná a dala by se přirovnat k roku 2011. Tři předešlé roky byly totiž slabší," konstatoval Ptáčník. Podle něho panuje i dobrá situace s onemocněním varroázy, úhyn včel není tak rapidní a včasné léčení pomohlo. Ten se svěřil, že letos zkusil i chov čmeláků, který se mu ale bohužel moc nepodařil. „Myslím si, že čmelaření není náročné, stačí jen postavit čmeláčí úl a zajistit správné podmínky pro život. Když budu mít čas, rád bych to zkusil znovu," nechal se slyšet Ptáčník.