Muzeum knihy zavírá po 57 letech. Téměř dvacítka sálů naplněných knihami a jejich historií se začne v příštích dnech vyklízet. „Během listopadu se budou exempláře postupně odvážet do depozitáře Národního muzea v Terezíně," konstatovala vedoucí výstavy Zdeňka Smetanová. Žďárské muzeum fungovalo pod hlavičkou Národního muzea v Praze.
Přepravky čekají
Blížící se stěhování mohli včera návštěvníci expozice odhadnout i z přítomnosti několika desítek přichystaných přepravek. Žádní lidé však již do zámku nepřišli, muzeum bylo v poslední době vyhrazeno pouze objednaným skupinám, a ta poslední přišla ve čtvrtek. „Vy jste asi úplně poslední, kdo přišel," řekla Zdeňka Smetanová reportérům Deníku.
Sály, které byly dosud vyhrazeny výstavě, získají nové využití. „V části bývalé expozice by se měly například odehrávat svatební obřady," konstatovala Smetanová. Některé prostory by mohly také sloužit koncertům nebo kongresové turistice.
Muzeum knihy nabízelo návštěvníkům informace o vývoji knihy a knižní kultury od středověkých rukopisů přes staré tisky až po současnou grafiku a knižní ilustraci. Po roce 1989 byla výstava ve žďárském zámku rodiny Kinských rozšířena také o samizdatovou a exilovou literaturu. „Končí poslední velká expozice v zemi, která představovala vývoj knihy a částečně i to, jaké obsahy kniha měla," konstatoval ředitel Knihovny Národního muzea Martin Sekera. Za koncem expozice stojí podle něj především fakt, že zůstala desítky let beze změn a potřebovala nákladnou modernizaci, na kterou Národní muzeum nemá peníze.
Historie v kontextu
Žďárské muzeum bylo svým zaměřením a rozsahem prezentace výjimečné. Instituce podobného ražení je dnes nejblíže pravděpodobně až ve Švýcarsku, v Belgii či Nizozemsku.
Do Žďáru za unikátní výstavou, která byla vítána laickou i odbornou veřejností, přišlo ročně kolem deseti tisíc lidí. „Přínosné to bylo mimo jiné i pro školy, pro rozšíření školní výuky," podotkl žďárský historik Stanislav Mikule. Velkou část každoroční návštěvy tvořily právě školy.
U zrodu žďárského Muzea knihy stál knihovník Bohumír Lifka, který v něm propojil zobrazení vývoje technické stránky knižní kultury s proměnami jejích kulturních a společenských kontextů v dějinách lidstva.
Výstava byla poprvé pro veřejnost otevřena v neděli 22. září 1957. „V muzeu byly k vidění nejrůznější unikáty, ať už v originálech nebo v kopiích. Velmi zajímavá byla například ukázka středověké knihovny, v níž byly exponáty přivázány na řetězech," dodal Stanislav Mikule.