Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nejen v Jihlavě. I v Telči se chlubí unikátními skřipkami s dlouhou tradicí

Telč – Jsou unikátní, mají bohatou tradici a k Telčsku neodmyslitelně patří desítky let díky bratrům Josefu a Ladislavu Mátlovým. Ti se zasloužili o jejich zachování a propagaci nejen u nás, ale i v zahraničí.

15.7.2015
SDÍLEJ:

Telčské skřipky.Foto: archiv Jaroslava Nováka

To jsou hlavní důvody, proč nyní Jaroslav Novák usiluje o zapsání telčských skřipek a skřipácké, nebo také dyndácké muziky na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Kraje Vysočina.

Skřipácká muzika do poloviny dvacátého století přežila hlavně ve Velkém Beranově, kde ji udržovali bratři Josef 
a Jan Havrdovi. „Po roce 1946 se skřipky a skřipácká muzika rozšířily z Velkého Beranova dále. V roce 1946 je Josef Mátl přivezl do Telče," podotkl Jaroslav Novák z telčského folklorního souboru Podjavořičan. V roce 1954 se díky Miloslavu Brtníkovi dostaly skřipky do Jihlavy a ke konci padesátých let potom spolu s Františkem Dobrovolným doputovaly z Vysočiny na sousední jižní Moravu do Brna.

V závěru loňského roku byly na vysočinský prestižní seznam zapsány jihlavské skřipky. „Měly by tam ale být 
i ty telčské, i ty jsou zajímavé," namítl Jaroslav Novák.

Na krajský seznam byly kromě skřipek z Jihlavy loni zapsány také třešťské betlémy. Tyto unikátní ukázky tradiční lidové kultury se dále mohou dostat na celostátní seznam, a odtud se jim může otevřít cesta až na seznam nemateriálního kulturního dědictví UNESCO.

Skřipáckou tradici v Telči od roku 1999 udržuje soubor Podjavořičan. Hudební nástroje, několikery housle 
a basu, získal v roce 1993 od pěveckého sboru Smetana. Všechny nástroje musely projít rozsáhlou renovací, která trvala několik let.

Zbylo z nich totiž jen to základní, některé jejich části úplně chyběly.

„Tyto nástroje, se kterými Podjavořičan vystupuje, vyráběl Rudol Mašek v Telči na zakázku pro bratry Mátlovy. Jsou z let 1946 až 1970. Tradice skřipácké muziky žila až do roku 1982, po smrti bratrů Mátlových upadla. Obnovit se ji podařilo zhruba před patnácti lety," doplnil Novák.

Muzikanti z telčského Podjavořičanu interpretují místní skladby v úpravách Josefa Mátla. Na nástroje je zpočátku učil hrát Miloslav Brtník, který v roce 1954 založil jihlavský soubor Vysočan.

Jaroslav Novák na 20. září na zámku v Telči chystá akci, kde se sejdou současné skřipácké muziky z Telče, Jihlavy i Brna. Kromě hudebních vystoupení je v plánu tematická výstavka.

„V Jihlavě nyní tradici udržuje soubor Pramínek, který ji převzal od Vysočanu," zmínil Novák. Na sousední jižní Moravě, v Brně se o to aktuálně stará Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů. „Každá muzika využívá úpravy skladeb, typické pro danou lokalitu,"přiblížil k tomu ještě Novák .

Co si ale pod pojmem skřipky představit? Jde o podomácku vyrobený nástroj velmi podobný houslím. Obvyklé je takzvané skřipácké kvarteto, které se skládá ze dvou malých čtyřstrunných houslí (první, druhé housle), velkých tří᠆strunných houslí a skřipácké basy neboli kontrabasu.

„Housle jsou vyrobené 
z jednoho kusu javorového dřeva, housle i basa jsou na první pohled jednodušší než klasické nástroje, které běžně známe. Hráči, kteří na skřipky chtějí hrát, musí mít pevnou tvrdou ruku," doplnil další informace Novák. Na skřipky proto hrají spíše muži než ženy. Skřipky jsou velice citlivé a poměrně velmi snadno se rozladí. V Telči se ve skřipáckých muzikách, které vznikaly při místních folklorních seskupeních, od 40. do 80. let minulého století vystřídali hudebníci z řad obyvatel města, někteří místní pamětníci dosud žijí.

„Snažím se informace ke všemu okolo skřipek čerpat 
i od nich. Ale je to už trochu složitější. Hodně také spolupracujeme s Mílou Brtníkem
 a jeho synem," dodal Novák.

Právě Miloslav Brtník se 
v padesátých letech zasloužil 
o udržení této tradice v Jihlavě. První písemné zmínky 
o jihlavských skřipkách však pocházejí už ze 14. století. Největší rozmach skřipky zaznamenaly v 19. století.

Od roku 1850 do roku 1943 hrálo na skřipky ve třiceti kapelách asi 140 muzikantů, více Němců, ale i Češi. Útlum skřipácké muziky v Jihlavě přišel po roce 1945, kdy byli z celého tehdejšího jihlavského německého jazykového ostrova odsunuti čeští Němci. V tradici pokračovaly české kapely 
v Kozlově a Velkém Beranově. I díky tomu se podařilo typickou lidovou zvyklost z Horácka zachovat.

Autor: Redakce

15.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Do stávky se ve středu zapojí značná část praktických lékařů.
5 4

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Ilustrační foto
2 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Část lékařů a lékáren bude ve středu stávkovat, chtějí víc peněz

Asi 7000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů nechá ve středu své ordinace zavřené. Řekl to za Koalici soukromých lékařů Petr Šonka. Podle České lékařské komory (ČLK) je těchto lékařů k dnešnímu dni téměř 24 500, protestovat tak bude podle odhadů čtvrtina až třetina z nich.

Ať žije trh, burcuje na sjezdu strany čínský prezident Si Ťin-pching

/VIDEO, ŽIVĚ/ V Pekingu ode dneška rokují nejvyšší čínští pohlaváři. Pod taktovkou prezidenta Si Ťin-pchinga se započal ostře sledovaný 19. sjezd Komunistické strany Číny (KSČ). Soudruh prezident hned první den zdůraznil, že Čína musí posílit svou ekonomiku tím, že v ní více zohlední tržní principy a uvolní pravidla pro přístup investorů ze zahraničí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení