„Statut nám byl poprvé udělen v roce 2012, pak byl vždy po roce prodlužován. Protože jsme ale vyhověli podmínkám stanoveným Ministerstvem zdravotnictví na poskytování této vysoce specializované péče, máme ho nyní udělený až do konce roku 2020," řekla ředitelka novoměstské nemocnice Věra Palečková s tím, že podmínkou fungování centra je plnění požadovaných indikátorů výkonnosti a kvality.

Při akutní mozkové mrtvici je nejdůležitější, aby se postiženému co nejdříve dostalo odborné lékařské péče. Tedy v iktovém centru, které je k tomuto účelu plně vybaveno. Tím se totiž zvyšuje šance na záchranu jeho života, případně snížení možnosti následné invalidity pacienta a výhled na jeho úplné uzdravení. „Dříve museli být pacienti s akutní cévní mozkovou příhodou převáženi nejčastěji do Brna, případně do dalších zařízení, kde byli k tomuto účelu lépe vybaveni," uvedl mluvčí novoměstské nemocnice Roman Kratochvíl s tím, že v současné době v Kraji Vysočina fungují dvě iktová centra. To druhé je v jihlavské nemocnici.

Novoměstská nemocnice musela splnit řadu požadavků, aby statut iktového centra získala a následně obhájila. Bylo nutné zřídit urgentní příjem, navýšit počet na neurologické jednotce intenzivní péče, zřídit lůžka včasné rehabilitace a přijmout více fyzioterapeutů a ergoterapeutů. V loňském roce za pomoci dotačních peněz bylo novoměstské iktové centrum také dovybaveno přístrojovým vybavením za jedenáct milionů korun.

Od roku 2012 v nemocnici rovněž funguje cerebrovaskulární poradna, což je poradna neurologického oddělení zaměřená zejména na sekundární prevenci mozkových mrtvic pro pacienty s již prodělanou mozkovou příhodou či přechodnou mozkovou nedostatečností. „Lékař specialista je k dispozici vždy ve čtvrtek od 9 do 11 hodin a objednat se je možné na doporučení praktického lékaře," uvedl mluvčí nemocnice Roman Kratochvíl. V poradně jsou rovněž sledováni pacienti po zákrocích na přívodných mozkových tepnách.

Cévní mozková příhoda iktus, postihuje vysoký počet lidí a po srdečním infarktu je u nás druhou nejčastější příčinou úmrtí. „Neurologové upozorňují i na skutečnost, že stále častěji mozková příhoda postihuje mladé lidi kolem pětatřiceti let věku, někdy i mladší," dodal mluvčí.

K projevům mozkové mrtvice, kdy dojde buď k prasknutí cévy a krvácení do mozku, anebo k uzavření cévy krevní sraženinou, se řadí mravenčení končetin i tváře, ztráta rovnováhy, dezorientace, závrať, zvracení či potíže s řečí. Rizikovými faktory pro vznik mrtvice je například vyšší věk, nadváha, vysoký tlak, cukrovka, kouření, migrény, dědičná zátěž, stres či hormonální antikoncepce.