Ačkoliv žádný z nemocných nebyl přímo ohrožen na životě, podle vedoucí epidemiologie žďárského územního pracoviště Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Renée Mašové se vždy jedná o závažné onemocnění, které pacientům nezřídka trvale poškodí zdraví.

V roce 2013 na Žďársku klíšťovou encefalitidou onemocnělo čtrnáct lidí, v roce 2012 jich bylo osmnáct. „Netroufala bych si ale tvrdit, že pokles počtu nakažených je spojen s tím, že se lidé ve větší míře proti klíšťové encefalitidě nechávají očkovat," sdělila epidemioložka. Dodala, že proočkovanost populace je vzhledem k jiným evropským státům stále nízká.

„Jde sice o nejčastěji vyžadované nadstandardní očkování, ale dospělí se často snaží chránit pouze děti a na sebe zapomínají. Statistika ale dokazuje, že nejtěžší průběh nemoci, někdy i fatální, bývá u střední generace, a hlavně u seniorů," doplnila Mašová.

Očkování tak zůstává jedinou účinnou obranou. Provádí se prostřednictvím tří dávek, nejčastěji v chladných měsících roku, nicméně zrychlené schéma očkování se provádí celoročně. „Jedna dávka včetně aplikace u nás vyjde na osm set korun," sdělil lékař žďárského očkovacího centra cestovní medicíny Miroslav Kříž s tím, že některé zdravotní pojišťovny vakcínu, či její část proplácejí.

Při zrychleném očkování se druhá dávka aplikuje po dvou týdnech po první, třetí v rozpětí pět měsíců až rok po druhé injekci. Přeočkování jednou dávkou následují ve tříletých až pětiletých intervalech.

Žďársko je specifické tím, že v některých jeho částech je možné se s infikovanými klíšťaty setkat prakticky na každém kroku. „Loňští pacienti se až na jednu výjimku nakazili v takzvaných ohniscích přírodní nákazy, která jsou v okrese dvě. Jedno je na Bystřicku, zhruba od přehrady ve Víru kolem toku Svratky směrem k Brnu, druhé se rozkládá na Velkomeziříčsku v okolí řek Oslavy a Balinky," přiblížila Mašová.

Encefalitida ve svých počátcích nejčastěji se projeví do tří týdnů po nákaze, vypadá jako lehká chřipka. Nemocný je malátný, má teplotu, trpí nechutenstvím, bolí ho hlava či klouby. Tyto příznaky po několika dnech odezní, aby zanedlouho udeřila druhá fáze nemoci. „Ta už je doprovázena vysokými horečkami, bolestmi hlavy, zatuhnutím šíje, poruchami orientace a paměti. Neobejde se bez hospitalizace a následné dlouhodobé rekonvalescence," objasnila Mašová.

Některý postižený může po prodělané nemoci skončit doživotně upoutaný na invalidní vozík, jiný třeba zase ohluchnout, výjimkou nejsou ani chronické bolesti hlavy, obrny horních končetin, poruchy spánku či deprese.