V první polovině minulého století totiž byly skalní masivy Žďárských vrchů výraznými dominantami krajiny. Dnes jsou ale ukryty v porostu převážně smrkových lesů, vysazených v posledních desetiletích.

„V současné době chceme vědět, zda ten záměr získá podporu. Názor veřejnosti je přitom dost podstatný," je přesvědčen vedoucí Správy CHKO Žďárské vrchy ve Žďáře nad Sázavou Václav Hlaváč. Iniciováno bylo rovněž jednání s Lesy České republiky, kterým lesní porosty ve velké míře patří. Prostor k vyjádření dostanou i obce, v jejichž katastru se skalní útvary nacházejí.

Odlesnění by se týkalo některých skal, a to v okruhu třiceti až padesáti metrů od vrcholu. Pomoci by to podle ochranářů mohlo i některým druhům živočichů, které se ze Žďárských vrchů v minulosti vytratily, například sokol stěhovavý.

Chránění ptáci

„Předpokládáme, že kdyby se lokality upravily, mohly by se pro sokola stěhovavého opět stát atraktivními," uvedl Václav Hlaváč. Hnízdící sokoli by ovšem na druhé straně znamenali jistá omezení pro turisty i pro horolezce, protože samička sokola je při hnízdění plachá, a pokud je vyrušena, mohla by snůšku opustit.

Sokol stěhovavý je jeden z nejrychlejších tvorů planety, při střemhlavém letu za kořistí může dosáhnout rychlosti i přes tři sta kilometrů za hodinu. V Česku je stále ohroženým druhem, v současnosti u nás hnízdí zhruba padesát párů těchto vzácných dravců.

Jedna z přírodních památek, která by se mohla dočkat odlesnění, je třeba Malinská skála nedaleko Blatin, která je zčásti „utopená" ve vegetaci. Dále je to mezi stromy schovaná Bílá skála u Křižánek.

„Chtěli bychom spojit aspekt krajinářský i podpořit ty druhy, pro které by to mohlo být zajímavé," podotkl Hlaváč. Proti zviditelnění skalních dominant chráněné krajinné oblasti, kolem kterých vedou turistické stezky, by nebyli například v Křižánkách. „Místní by to jenom přivítali, na veřejném fóru obyvatel toto přání zaznělo už před několika lety," vyjádřil se starosta Křižánek Jan Sedláček.

Starosta Křižánek dodal, že spíše očekávali, že ochranáři něčemu podobnému vstřícní nebudou, protože u přírodních památek se obecně preferovalo, že by se do nich nemělo moc zasahovat. „Nejsem proti, ale mělo by se to udělat citlivě a s rozmyslem po shodě všech zainteresovaných subjektů," myslí si zase starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

K odlesnění skal je vstřícný novoměstský horolezec Radek Jaroš. „Turisté si chtějí prohlédnout skály a vidět i horolezce, kteří na nich lezou, což je přes stromy problém. Ty stromy tam původně nebývaly a dominanty by měly zůstat dominantami," říká Jaroš.