Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odpad ze skládky v Ronově by mohl skončit v kotelně

Přibyslav – Kotelnu, která by efektivně využívala tříděný komunální odpad, plánuje přímo na skládce v Ronově nad Sázavou vybudovat město Přibyslav.

22.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

„V prosinci proběhla dvě jednání na téma využitelnosti komunálního odpadu pomocí technologie takzvané pyrolýzy. Tato jednání inicioval místostarosta Havlíčkova Brodu Čeněk Jůzl," informoval přibyslavský místostarosta Michael Omes.

Projekt by podle místostarosty řešil vybudování kotelny, nikoliv spalovny, která by efektivně využívala pro tento účel vytříděnou složku komunálního odpadu. „V projektu by kromě zúčastněných měst figurovalo více partnerů včetně investiční společnosti a firmy, která se zabývá zmíněnou moderní technologií. 
S ohledem na omezenou kapacitu naší skládky v rámci odpadového hospodářství by bylo velmi vhodné zahájit přípravné kroky, které povedou k prodloužení životnosti skládky," zdůraznil Omes.

Ideálním řešením by bylo ukládat jenom tu složku komunálního odpadu, kterou již není možné vytřídit. „Tento systém už několik let praktikují některé státy v Evropě, jejichž legislativa zakazuje ukládat netříděný komunální odpad," podotkl Omes.

Vytřídění odpadu ve speciální třídírně, která spojuje několik typů procesů, je však poněkud finančně náročné. „Spolupráce více obcí a dalších subjektů, podobně jak tomu bylo při vzniku samotné skládky, by jistě řešení tohoto problému usnadnila. Zástupci Přibyslavi a Havlíčkova Brodu vyjádřili zájem o spolupráci na tomto projektu," konstatoval místostarosta Omes.

Skládka komunálního odpadu v Ronově nad Sázavou je pro město Přibyslav výrazným zdrojem finančních prostředků. Průměrně se zde uloží asi 35 tisíc tun odpadu za rok. Městu vynáší až dvacet milionů korun ročně. Ovšem v horizontu deseti let by mělo skládkování v Česku skončit.

Skládka v současné době zaujímá plochu o rozloze osmi hektarů. Patří k největším na Havlíčkobrodsku, odpad na ni ukládá přes sto měst a obcí.

„V posledních letech jsme do skládky třikrát investovali," doplnil starosta Přibyslavi Martin Kamarád. Součástí rekultivačního procesu, kterým skládka pravidelně prochází, je zavlažování odpadními vodami, tím vzniká vysoký objem skládkových plynů.

Plyn ze skládky je odváděn do bioplynové stanice, která ale nepatří městu Přibyslav.

Pyrolýzní zpracování odpadů umožňuje snižovat ekologickou zátěž a množství odpadu. Výstupy z procesů této technologie lze používat nejen jako vstupní surovinu k dalšímu zpracování, ale především k výrobě energií. Zařízení je energeticky soběstačné a může být v kontinuálním provozu i čtyřiadvacet hodin denně po celý rok.

Autor: Štěpánka Saadouni

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Výstavba v Praze. Ilustrační foto.
8

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

Jeroným Tejc
1 10

Tejc bude politickým náměstkem ministra Pelikána

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

EU nám chce zakázat spálené jídlo. Souhlasíte?

Na otázku Deníku odpověděl Jan Maryška, redaktor dTestu, a Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví při Státním zdravotním ústavu.  

Zdravotních sester je málo, trápí je přesčasy

Fakultní nemocnice Hradec Králové nemá dostatek zdravotních sester. Problém odnášejí sestry, které v nemocnici pracují. Stěžují si hlavně na přesčasy, které jsou na hranici jejich možností. Za svou práci přitom nedostávají adekvátní odměnu.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT