Letošní údržba přijde zhruba na dvě stě tisíc korun a ze statistik oblastních mysliveckých svazů a dostupných policejních dat lze vyčíst, že nejde o vyhozené peníze. Počet střetů se zvěří se v místech s osazenými ohradníky skutečně snížil, oproti roku 2009 přibližně o šestašedesát procent. Meziročně pak klesl o dvanáct procent.

Myslivci na Žďársku obhospodařují vysoký počet kilometrů ohradníků. „V současnosti máme asi dvaadvacet kilometrů ohradníků, které jsou dotované pojišťovnou a krajem, dalších dvacet si myslivci zajišťují sami," vyjádřil se Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.

Lokální účinek

Nicméně policisté upozorňují, že celkovou nehodovost ohradníky snížit nedokážou. Naopak počet srážek se zvěří meziročně roste. „V roce 2012 jsme evidovali 417 střetů se zvěří a v roce 2013 již 559 střetů. A letos už jich máme přes šedesát, což je také nárůst," konstatovala policejní mluvčí Dana Čírtková.

Dle jejích slov policie ohradníky sice vítá a potvrzuje, že jsou na svých místech účinné, ale jinde se situace nezlepšuje. „Když budu citovat hlasy odborníků, tak se dá říct, že zvěř se k úsekům s ohradníky tolik nepřibližuje, ale najde si cestu jinde," uvedla Čírtková.

Podle ní existuje hned několik důvodů, proč celková nehodovost se zvěří vzrostla. Je spjata především s „podivnou" zimou, která se letos obešla bez sněhu i vysokých teplot, a zvířata se v nezvyklém prostředí nejen chovala nestandardně, ale zároveň díky nižšímu úhynu vzrostla jejich populace, takže i riziko střetů muselo papírově vzrůst.

Kilometr osazení nebo obnova pachových ohradníků stojí kolem dvou tisíc korun. „Aby byly ohradníky účinné, měla by se pachová pěna obnovovat tak jednou za tři měsíce," řekl Oldřich Sedlář.

Pachové ohradníky tvoří přibližně 1,2 metru vysoké dřevěné kůly. Od začátku projektu jich bylo v kraji osázeno více než sedm tisíc.

Na kůly je ručně nanesena montážní pěna a do ní je pak aplikována odpudivá látka, která imituje pachové prvky predátorů nebo lidí. Kraj Vysočina metodu ochrany zvěře i motoristů prostřednictvím pachových ohradníků podporuje od roku 2010, a to díky podpoře nadace jedné z českých pojišťoven, která pravidelně přispívá částkou v hodnotě 150 tisíc korun.

Za potravou

Zvěř nejčastěji přechází vozovky ve svých přirozených koridorech. Pro migraci je ale také důležité, jaké plodiny na jednotlivých stranách komunikace rostou. „Na jedné straně je třeba řepka, která je velmi atraktivní pro srnčí zvěř, a když na druhé straně není plodina žádná, zvířata samozřejmě budou za potravou běhat," říká myslivec Lubomír Hajný.

Škody na nabouraných autech se obvykle pohybují v rozmezí od desíti do sto třiceti tisíc korun. Zvířata po nehodách většinou uhynou, k vážným zraněním řidičů dochází pouze minimálně.