Na Třebíčsku se podobných nebezpečných situací odehrálo v poslední době hned několik.

K prvnímu požáru došlo 24. července, kdy se rozezněly sirény nejen u třebíčských hasičů, ale i těch dobrovolných z Budíkovic a Trnavy. Společně se jim plameny na hektarové ploše obilného pole podařilo uhasit. Přesto byla škoda vyčíslena na 25 tisíc korun. „Příčinou vzniku požáru bylo zajiskření od žací lišty kombajnu," objasnila tisková mluvčí Hasičského záchranného sboru Vysočiny Petra Musilová.

Bohužel se v tomto případě jednalo o jeden z řady případů, které zemědělce potrápili a hasiče zaměstnávali. O své zkušenosti se podělil agronom Vladimír Jurka ze Zemědělského družstva Třebelovice: „Před třemi roky se nám stalo něco podobného. Tehdy jsme pracovali na sečení hrachu a přibližně každých deset minut jsme hasili oheň," prozradil.

Jiskra od lišty

Minulou neděli nahlásili zemědělci další požár pole s obilím, které vzplanulo před druhou hodinou odpolední u Mastníku. K místu jako první dorazil Sbor dobrovolných hasičů ze Starče. „Vyjelo nás osm. Museli jsme se ustrojit a do deseti minut od ohlášení vyjet k zásahu. Tak nám to stanovuje smlouva, která je součástí spolupráce dobrovolných a profesionálních hasičů," poznamenal velitel SDH Stařeč Čestmír Linhart.

I v tomto případě byla důvodem jiskra, která odlétla od lišty kombajnu. „Při jejím doteku s kamenem dojde automaticky k zajiskření a pak už není daleko k plameniům V Třebelovicích na to býváme připraveni, máme dobrou spolupráci s místními hasiči, kteří nám zapůjčují svou cisternu. Navíc jsou vždy v dosahu, kdyby došlo k něčemu vážnějšímu," doplnil Jurka.

Velitel stařečských hasičů to potvrzuje nejen jako požárník, ale i svými zkušenostmi ze zemědělství, kde řadu let pracoval. „Nejhorší je to opravdu v hrachu, kde lišta musí jet téměř po zemi, aby se vše useklo," poznamenal Linhart.

Fyzikální síly neplatí jen v laboratořích, ale i v běžném životě. Při tření rotujících částí secího zařízení vzniká teplo, které vypuknutí požáru nahrává. „Pak už stačí jen drobný křemen a na poli hoří prakticky okamžitě. Suché obilí vzplane velmi rychle," dodal Linhart.

Zachránil sebe i stroj

U Mastníku vznikla, podle Musilové, stotisícová škoda. Stroj i životy se před plameny podařilo uchránit i díky včasné a správné reakci řidiče kombajnu. „Plameny zaznamenal včas a udělal to nejlepší, co mohl. Okamžitě vyjel z pole na cestu. Zachránil sebe i stroj. Škoda tak mohla být mnohem vyšší," ocenil kombajnérovu pozornost Linhart.

U podobných požárů hrají důležitou roli i povětrnostní podmínky, které mohou zásah hasičů minimálně znepříjemnit. „Může tím docházet ke komplikacím. Na hašení polí je zapotřebí většího množství vody. Vše se odvíjí od toho, jakou plochu požár zasáhl," podotkla Musilová.

Technickou závadu kombajnu, jeho špatnou údržbu a další podobné příčiny požárů obilných polí a slámy Linhart rázně vylučuje: „Kdo říká, že došlo k zahoření pole při žních kvůli technické závadě, tak neví, o čem mluví. Je logické, že k zajiskření od kontaktu lišty a země dochází a docházet bude. Není v silách člověka tomu úplně zabránit. Je mi v podstatě trochu záhadou, že na polích nehoří pořád," poznamenal s dávkou ironie.

Podobné případy byly krajským Hasičským záchranným sborem zaznamenány v nedávné době také u Odunce a Meziříčka. Při žádném ze zmíněných požáru nedošlo k újmě na zdraví.

KAMIL ČERNÝ