Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Prodá Žďár školu? Část lidí je proti

Žďár nad Sázavou - Prodá Žďár budovu bývalé školy na náměstí Republiky? Radnice má nyní šanci zbavit se chátrajícího „horkého bramboru", který léta neměla komu přehodit. Novým majitelem bývalé 1. základní školy se stane brněnský soukromník Marek Žák. Tedy pokud dnes městské zastupitelstvo potvrdí verdikt radních a prodej odsouhlasí. Město budovu prodává za 4,5 milionu korun. Žák byl jediným zájemcem o ni.

12.12.2013
SDÍLEJ:

Stará škola ve Žďáře nad Sázavou.Foto: Jana Nedělková

„Rada města prodej projednala, zastupitelstvu doporučila ho schválit. Pro hlasovalo sedm z osmi radních," uvedl místostarosta Žďáru Ladislav Bárta. Ten se ale zdržel hlasování, podle něj by se měly podrobněji probrat třeba doprava a pohyb chodců kolem objektu. „Nové využití charakter budovy změní, a to ovlivní i její okolí," dodal Bárta.

Potenciální nový majitel chce školu přestavět na polyfunkční dům se sedmi prodejnami, patnácti kancelářemi a čtrnácti bytovými jednotkami. „Byty budou malometrážní, zhruba kolem padesáti čtverečních metrů, v kategorii tři plus kk nebo dva plus kk," uvedl místostarosta Jaromír Brychta. V budově školy nyní funguje provozovna Pekařství Řečice. Ta tam zůstane, Marek Žák se na tom s majitelem pekařství Josefem Částkou údajně dohodl.

Odpůrcem a iniciátorem petice proti prodeji školy je občanská iniciativa Žijeme Žďárem. Petici podepsanou asi dvěma sty lidí iniciativa doručila na radnici a chce apelovat na zastupitelstvo, aby prodej školy odmítlo. Sdružení především vadí, že město chce prodat školu za nízkou cenu, a za devět let, co prodej budovy řeší, nezadalo studii její využitelnosti. „Škola by se prodala prakticky za cenu pozemku podle odhadu vypracovaného realitní kanceláří je jeho hodnota 4,2 milionu korun. Škola se prodává za 4,5 milionu," sdělil Zdeněk Navrátil za iniciativu Žijeme Žďárem.

Podle sdružení chtějí radní budovu za každou cenu prodat, aniž by byli ochotni se nad problémem pozastavit. „Kdyby studie ukázala, že školu město využít nedokáže, nemá na to, pak jsme rovněž pro prodej. Vadí nám, že za celé roky ji radnice nenechala zpracovat," vysvětlil Navrátil. „Podle nás je třeba dát škole šanci tak půl roku času a prostředky na zpracování studie," dodal.

Jak se vyjádřil místostarosta Jaromír Brychta, reálná podle něj není ani možnost, že by ve škole na náměstí sídlily například některé neziskové organizace. „Všechny jsme je oslovili," informoval Brychta. „Ale žádná z nich se tam stěhovat nechce, protože na rekonstrukci nemají peníze. Navíc většina v městských objektech už sídlí," doplnil.

Podle Brychty je prodej jediné možné řešení, i když tržní cena je kolem pěti milionů korun, zatímco cena odhadní patnáct milionů. Budova každým dnem chátrá, a její cena se tak stále snižuje. „Za šest let nám nikdo nedal víc. Všichni zájemci, co si to prohlédli, pak utekli, když si spočítali, kolik budou muset ještě investovat," podotkl místostarosta.

Obavy, že se škola prodá, ale stane se z ní „druhý Bílý lev" a stejně jako zchátralý někdejší hotel bude hyzdit náměstí, jsou podle Brychty bezpředmětné. „Proti tomu je odsouhlasená smlouva dobře pojištěná. Kdyby došlo k nějakému zádrhelu, majetek se vrací městu, a s ním jako sankce také investice, kterou do přestavby majitel už vložil," vysvětlil Jaromír Brychta.

Kupec je podle Brychty pro radní na rozdíl od loňského zájemce důvěryhodný, má s přestavbami zkušenosti a je solventní. Navíc je prý připraven po vyřízení všech povolení začít s rekonstrukcí okamžitě.

-----------------

Příběh školy*

„Postavení nové školy na horním konci náměstí, otevřené v roce 1876, bylo první velkou investicí města v novodobých dějinách. Stála 25 000 zlatých, jež si město půjčilo od zemského výboru na 5% úrok. Předtím přes 500 dětí muselo docházet na vyučování do domu na Tvrzi (dnes Regionální muzeum).

Škola byla postavena v rekordní době, za půl roku. Stavbu podpořila řada žďárských občanů.

V letech 1896-1897 se vystavělo 2. patro, o několik let později se divadlo a knihovna spolků, jež v budově sídlily, přestěhovaly do Národního domu (dnes městské divadlo) a prostory se využily na nové třídy a tělocvičnu.

Na další přístavbu v r. 1935 věnovala 300 000 korun místní spořitelna. Po 2. světové válce pokračovala modernizace. Exponenciální nárůst obyvatelstva si vyžádal výstavbu dalších čtyř základních škol. Význam budovy poklesl, ve městě už bylo dost místa pro výuku i kulturní život.

„1. základní devítiletá škola" prošla v r. 1970. Bohužel tím zásahem utrpělo staré průčelí domu. Krabice byly v módě.

Úbytek dětí po r. 1990 a reorganizace školství ve městě vedly k uzavření školy v r. 2007.."

* Zkrácené a redakčně upravené úryvky z článku historika Miloslava Lopaura Příběh školy na náměstí na stránkách

www.zijemezdarem.cz

Autor: Redakce

12.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Těsný únik. Řidič osobního vozu v protisměru neměl proti předjíždějícímu kamionu jinou možnost než zastavit mimo vozovku. Jinak by riskoval fatální čelní střet.
12

VIDEO: Předjíždění kamionů jako kilometrový hazard se smrtí

Odstupující premiér Saad Harírí
4

Saúdská Arábie mě násilím nedrží, můžu odjet, řekl libanonský premiér

Merkelová dál agituje za Jamajku, poražené německé strany se staví proti

Zvyšme úsilí k překonání vzájemných rozporů, vyzvala v pátek tři stěžejní německé politické strany (CDU/CSU, FDP a Zelené) německá kancléřka Angela Merkelová. Poražení sociální demokraté Jamajku odmítají.

Na babetách ujeli na Islandu dva tisíce kilometrů. Trajekt domů málem nestihli

Šestičlenná skupina cestovatelů na babetách ujela za třiadvacet dní po Islandu téměř dva tisíce kilometrů. Putování za krásami Islandu mělo svá úskalí, cestu jim ztěžovalo počasí a nepřítomnost asfaltových cest.

Irácká armáda dobyla Rávu, poslední irácké město ovládané IS

Irácká armáda oznámila, že dobyla město Ráva u hranice se Sýrií. Město bylo považováno za poslední útočiště takzvaného Islámského státu v Iráku. Vojenská operace směřující k osvobození Rávy začala v pátek za úsvitu.

Oběti komunismu na Národní třídě připomněla řada ze svíček

Oběti komunistického režimu si dnes připomnělo na pražské Národní třídě několik desítek lidí, kteří zažehli svíčky a vytvořili z nich desítky metrů dlouhou řadu. Místy se účastníci happeningu spojili i do lidského řetězu. Akci u příležitosti oslav výročí 17. listopadu uspořádala stejně jako v předchozích letech platforma Bez komunistů.cz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT