Zákaz řízení
„Je to nešvar a policisté se s tím při běžných silničních kontrolách setkávají. Akce cílené výhradně na řidiče-seniory se však neprovádějí,“ uvedla žďárská policejní mluvčí Jana Martincová.
Starší šoféři bez platného posudku, který dokládá, že jejich zdravotní stav umožňuje řídit motorové vozidlo, jsou ovšem sami proti sobě. „Pokud řidič při silniční kontrole doklad od lékaře nepředloží, dopouští se přestupku a hrozí mu ve správním řízení značná pokuta a zákaz činnosti,“ vysvětlila Martincová. Policisté takový prohřešek předávají do správního řízení místně příslušnému úřadu, protože jej nelze řešit na místě blokovou pokutou.
„Tyto případy evidujeme. Výše pokuty se odvíjí i podle toho, jaké záznamy má takový člověk v kartě řidiče, a pokud je jinak v tomto ohledu bezúhonný, přikláníme se k nižší hranici finančního postihu. Zákaz řízení ovšem musí být vysloven vždycky,“ sdělil šéf žďárského odboru dopravy Jaroslav Miklík.
Problém je ale v tom, že na nutnost zdravotního posudku starší řidiči často zapomínají, nebo se mylně domnívají, že jim to jejich obvodní lékař včas připomene.
„To je osobní věc každého řidiče, lékaři jim nejsou povinni platnost jejich posudku hlídat. Osobně jim to ale občas připomínám,“ uvedla praktická lékařka ze Žďáru nad Sázavou Naděžda Prokšová.
Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat držitel řidičského oprávnění nejdříve šest měsíců před svými šedesátými narozeninami.
„Další prohlídky musí absolvovat nejpozději v den dovršení stanoveného věku 65 a 68 let. Po 68 letech věku jsou pak prohlídky povinné každé dva roky,“ přiblížila policejní mluvčí Martincová.
Vystavení posudku o zdravotní způsobilosti stojí řádově několik stokorun, příslušný lékař si cenu podle zákona stanovuje sám, takže se může ordinaci od ordinace lišit. Při prohlídce je žadateli prověřen zejména zrak a sluch a zkontrolován tlak. Podrobnější vyšetření se odvíjí od jeho celkového zdravotního stavu, kdy lékař přihlíží k tomu, jakými chorobami žadatel trpí a rovněž na skutečnost, zda se jedná o pacienta, který je u lékaře evidován, a má u něj tedy svoji zdravotní kartu. Posudek totiž může vydat i jiný doktor, jenž je tuto posudkovou činnost oprávněn nabídnout; zájemci se tak mají možnost pro konkrétního lékaře rozhodnout i podle výše poplatku, který za vystavení dokladu požaduje.
„Zřetel se bere také na to, zda je žadatel o posudek vyšetřován pravidelně u specialistů a u kterých, zda má od nich aktuální zprávy, protože pak nemusí být vyšetření k posudku tak podrobné jako u člověka, který nebyl u žádného doktora léta,“ vysvětlila Naděžda Prokšová. Takového může posuzující lékař poslat například také na EKG, neurologii, internu, k psychologovi či jinému specialistovi.
A co když se prokáže, že žadatelův zdravotní stav skutečně není natolik dobrý, aby mohl bez zřejmého rizika usednout za volant a neohrozil tak sebe i ostatní příslušníky silničního provozu?
„Nestává se to často, protože senioři většinou správně odhadnou, jestli ještě bez problémů řídit mohou, nebo už ne. Ale pokud řidič například špatně vidí, třeba jen na jedno oko, má epilepsii teprve v začátcích léčby, nemá zkompenzovanou cukrovku, případně trpí Alzheimerovou chorobou, tak samozřejmě vydat kladný zdravotní posudek nelze,“ dodala Prokšová.
Někteří starší řidiči na „papír“ dbají, jiní zase doufají, že je policisté nezkontrolují, případně už nejezdí vůbec, nebo minimálně. „Jezdím dvakrát týdně do vedlejší vesnice nakoupit a v neděli do kostela. Je to deset kilometrů tam a zpátky po okresce. Kvůli tomu přece nebudu lítat po doktorech. Když jedeme někam dál, řídí vnuk,“ prohlásil devětašedesátiletý penzista ze Žďárska.