I přesto, že Pelhřimovsko má oproti Vysočině jen pár případů, onemocnění nelze podceňovat. U kojenců a starších lidí může černý kašel skončit i smrtí. Podle odborníků lze situaci zvrátit vyšší proočkovaností.

„V současné době očkujeme kojence na černý kašel od devíti měsíců v rámci hexavakcíny. Ta se podává ve čtyřech dávkách. Další přeočkování provádíme u dětí okolo desátého, jedenáctého roku. Přeočkování rozhodně doporučuji i dospělým lidem," přiblížila pro Deník pelhřimovská praktická lékařka pro děti a dorost Jana Norková.

Ta zároveň dodala, že vakcína pro dospělé proti černému kašli v kombinaci s tetanem a záškrtem je běžně dostupná  a  vyjde zhruba na pět set korun.

„Aktuálně se u mě na černý kašel léčí jedna šestnáctiletá slečna. U ní byl právě ten problém, že nebyla přeočkována," dodala lékařka a upozornila na fakt, že právě dospělí jsou častými přenašeči nemoci, protože u nich probíhá zpravidla netypicky a často nebývá rozpoznána. Proto představují vedle dětí i dospělí vážný zdroj infekce.

„Černý kašel se stal významným respiračním onemocněním adolescentů a dospělých, kteří se stávají rezervoárem infekce pro novorozence a kojence s nedokončeným očkováním. K zabezpečení dostatečné hladiny protilátek v dospělosti se pak doporučuje přeočkování dospělých minimálně jednou za život," informovala vedoucí pelhřimovského protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice (KHS) Kraje Vysočina Lucie Dvořáčková.

Alena Dvořáková, vedoucí protiepidemického odboru KHS kraje Vysočina, k tomu dodala: „Očkovat se lidé mohou nechat u svého obvodního lékaře, případně pak v některém z očkovacích center, například v Jihlavě."

Případů přibývá

Loni v období od ledna do dubna evidovali hygienici na Vysočině sedmnáct případů černého kašle, z toho na Pelhřimovsku jím onemocněli „pouze" tři pacienti. Přitom letos ve stejném období je v kraji už 97 nemocných a na Pelhřimovsku rovných šest.

„Z dostupných počtů případů nahlášených v okrese Pelhřimov lze usuzovat stoupající tendenci výskytu onemocnění," uvedla Lucie Dvořáčková.  Hygienici také upozorňují na fakt, že lze obecně předpokládat vysokou podhlášenost onemocnění.

Za vyšší nemocností může být i to, že se o černém kašli v poslední době více mluví, jak mezi lidmi, tak v médiích. Pacienti a lékaři jsou proto pozornější a mohou odhalit více nemocných. Přesto je ale choroba diagnostikována jen odhadem u třetiny těch, kteří ji prodělali. Velmi často se totiž stává, že lidé k lékaři s černým kašlem vůbec nejdou a léčí ho jako běžný kašel.

„Černý kašel je bakteriální, vysoce infekční onemocnění, které se šíří kapénkami vzdušnou cestou.  V posledních letech dochází k výraznému nárůstu počtu případů onemocnění," oznámila Lucie Dvořáčková s tím, že onemocnění přináší vysoké riziko komplikací včetně úmrtí právě pro nejmenší, dosud neočkované děti.

Vakcinace je proto doporučována zejména osobám pohybujícím se v blízkém okruhu dítěte (rodiče, prarodiče, starší sourozenci a další osoby, které se pohybují v bezprostřední blízkosti novorozence).

Černý kašel začíná jako běžné nachlazení se suchým dráždivým kašlem, který se během dvou týdnů stupňuje ve vysilující záchvatovitý kašel. Záchvaty kašle bývají doprovázeny dávením a zvracením a objevují se jak ve dne, tak i v noci.

V období roku 2013 (leden – duben) bylo na Vysočině 17 případů, z toho 3 na Pelhřimovsku. V tom stejném období roku 2014 už šlo na Vysočině o 97 případů, z toho na Pelhřimovsku o 6.

Příznaky černého kašle: suchý, dráždivý a sípavý kašel, který nereaguje na běžnou léčbu, dávení až zvracení, zástava dechu, zvýšená teplota, hubnutí, celková schvácenost a vykašlávání hlenu.

Zdroj: KHS Kraje Vysočina