Modlitebna byla dostavěna v roce 1786. „Návrh na prohlášení areálu toleranční modlitebny v Jimramově za kulturní památku vypracoval Národní památkový ústav v Telči. Nyní probíhá správní řízení, které vede ministerstvo kultury," informovala Jana Zadražilová z oddělení památkové péče Kraje Vysočina.

Radní souhlasí

K návrhu se kladně vyjádřil jak krajský úřad, tak i Nové Město na Moravě coby město s rozšířenou působností, konečné rozhodnutí je nyní na ministerstvu.

„Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby se evangelický kostel stal kulturní památkou, stejně jako už jí je náš kostel katolický," sdělil starosta Jimramova Josef Homolka. Uvedl, že přínos by byl zejména v jednodušším způsobu získávání dotací na případné úpravy, například fasády kostela. Ačkoliv pokud se památka dostane pod patronaci ministerstva kultury, udělený status by s sebou mohl přinést i případná stavební omezení. „Kostel v minulých letech prošel generální opravou," poznamenal starosta.

Kdyby se někdejší modlitebna stala kulturní památkou, líbilo by se to i Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Jimramově. Podle faráře Tomáše Jirků se však tento úmysl zvažuje už více než dvě desítky let. „Bylo to navrženo již třikrát a také třikrát zastaveno. Dokud to nebude potvrzeno, nedá se k tomu více říct. Jen to, že tento objekt z konce 18. století by mezi kulturní památky určitě patřit měl," je přesvědčen farář Jirků.

Svoboda vyznání

Po vydání Tolerančního patentu císařem Josefem II. v roce 1781 se většina obyvatel Jimramovska i Jimramova samého přihlásila k reformovanému vyznání. Tamní evangelíci si v roce 1782 směli zřídit vlastní sbor a postavit si modlitební dům. Budova však podle regulí nesměla mít věž, zvony a vstup směrem k veřejné cestě. Původní stavbu připomíná už jen nynější loď, po téměř sto letech od vzniku objektu byla přistavěna kostelní věž.

Generální oprava evangelického kostela byla zahájena v roce 1986. O rok později, těsně před koncem stavebních úprav, došlo k požáru střechy, přičemž shořely krovy a celá stavba byla poškozena.

„I když samotná budova modlitebny nevykazuje výrazné architektonické hodnoty a některé historické konstrukce po požáru úplně zanikly, areál je výraznou urbanistickou dominantou městečka. Navíc Jimramov u nás v dějinách evangelické církve sehrál významnou roli, protože byl sídlem moravského reformovaného superintendenta a významným centrem evangelického života a dění," dodala Jana Zadražilová.