Statisíce, popřípadě i miliony korun. O tolik zchudla města na Jihlavsku za první tři měsíce letošního roku. Stát jim totiž poslal méně peněz z daňových výnosů. Představitelé radnic zatím panice nepropadají, obce mají rozpočty zajištěné. Navíc se očekává náprava.

Největší rozdíl v penězích z daní oproti minulému roku hlásí Jihlava. Ekonomové z magistrátu mají dosud sečtená čísla za první dva měsíce letošního roku. Zatímco za leden a únor 2014 přiteklo do jihlavské kasy z daní 97,6 milionu korun, letos to bylo 83,7 milionu. Téměř čtrnáctimilionový výpadek nicméně hospodaření města neohrožuje.

„I město Jihlava zaznamenalo pokles, v celkovém součtu jsme však na šestnácti procentech plnění rozpočtu. Jihlava vlastně ještě neměla důvod k úpravě rozpočtu, daňové příjmy má město nastaveno konzervativně," uvedl tiskový mluvčí Radek Tulis.

Návrat do normálu

Vyúčtování za březen zpracovává vedoucí ekonomického odboru magistrátu Jan Jaroš. „Čísla za březen zatím hotová nemáme, ale očekávám postupný návrat do normálu. Podobné výkyvy v daňových výnosech jsou celkem pravidelné, na přechodech roků nikdo neví, co Ministerstvo financí udělá. Například v prosinci poslali více peněz, než jsme čekali, v lednu a únoru to zase bylo opatrnější," podotkl Jaroš. Silný měsíc z pohledu výnosů z daní by mohl být právě březen nebo červenec.

Čísla za první tři měsíce letošního roku má k dispozici Telč. „Daňové příjmy jsou oproti loňskému roku zatím o více než dva miliony nižší. Vzhledem k tomu, že jsme při tvorbě rozpočtu, co se týče daňových příjmů, vždy hodně opatrní, neměl by tento výpadek nijak ohrozit chod města," řekl telčský starosta Roman Fabeš. Zároveň přiznává, že pokud by trend propadu pokračoval i nadále, problém by to pro Telč byl. „Ministerstvo financí ale deklaruje, že by se měly daňové příjmy dostat do normálu, takže snad nebude nutné dělat nějaká úsporná opatření," dodal.

V Brtnici za leden, únor a březen dostali od státu o 1,65 milionu korun méně než loni. V současné době nás nižší daňový příjem neohrožuje, neboť máme dostatečnou finanční rezervu z minulého roku. Dokončení velkých investičních akcí a následná fakturace je plánována na další čtvrtletí tohoto roku," okomentovala situaci starostka Miroslava Švaříčková.

Kvůli daním zchudla i Polná. „Za první čtvrtletí roku 2015 to je zhruba o 950 tisíc korun méně, než máme v rozpočtu. Je to po dvou letech negativní jev, ze kterého bych však v současné době nedělal tak obrovský problém, protože první část daní za měsíc duben je už trochu optimističtější, a věřím, že se během roku výpadek vyrovná," zůstává optimistický starosta Polné Jindřich Skočdopole. I v Polné byli při plánování rozpočtu obezřetní, případné další výpadky pokryjí z kladných čísel předcházejícího roku.

Ze současné situace viní starostové ministra financí Andreje Babiše. Daňový výpadek totiž nastal kvůli několika účetním operacím, které stát provedl v průběhu loňského roku.

„Oni zjednodušeně řečeno loni zadrželi firmám část peněz, což nám zvýšilo loňské příjmy. Ministerstvo mělo města upozornit, že očekávaný příjem bude letos nižší. Města by se na to bývala mohla připravit," uvedl Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí ČR. Podle odhadu Svazu chybí městům a krajům asi tři až čtyři miliardy, které dostávají jako svůj podíl na sdílených daních.

Smolnou situaci dovršil fakt, že se nyní vybírá méně daní kvůli předzásobení obchodníků i dalším okolnostem. „Jde například o výrazný pokles cen pohonných hmot, pokles objemu stavební výroby, zavedení druhé, snížené sazby DPH, předzásobení tabákovými listy, pokles cen u energetických surovin a energií nebo pokles cen s významným podílem ropy na vstupu," řekla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

Vyhlídky do budoucna jsou podle Petlachové optimistické. „Aktuální březnová čísla nám naznačují zlepšující se trend a je zde reálný předpoklad, že se postupně výnosy z daní do rozpočtů obcí dostanou na úroveň předchozích let," předvídá mluvčí berních úřadů.