„Za tímto účelem pozveme Pavla Horníka, což je zakladatel Rychlebských stezek, což jsou v republice asi nejkomplexnější singltrekové tratě," informoval bystřický starosta Karel Pačiska.

„Výhodou je, že Bystřice má ve svém vlastnictví lesy, takže se snad najdou vhodné lokality, kde se přírodní tratě pro cyklisty budou moci vybudovat. Možnosti nás napadají různé – například Karasín, les u Borovinky, Valcha, Ochoza, případně ještě někde úplně jinde. To bude ale na přizvaném odborníkovi, aby terén okolo Bystřice prozkoumal," poznamenal starosta s tím, že předpokládá, že možné vhodné trasy budou vytipovány ještě do začátku letních prázdnin. Veškerý postup chtějí Bystřičtí konzultovat s jednatelem Lesního společenství obcí v Karasíně, ve kterém je Bystřice podílníkem, Petrem Juračkou.

Posílení turismu

„Já jsem jenom poradním hlasem. Bylo by pochopitelně na zvážení, kde by trasy vznikly a kdo by byl jejich provozovatelem, v jakém režimu by fungovaly a pro koho by byly určeny. Především ale záleží na tom, jak možnost zřídit poblíž Bystřice singltreky, vyhodnotí odborníci – kde by to bylo možné a zda vůbec," vyjádřil se pro Žďárský deník Petr Juračka.

Přírodní stezky pro terénní cyklistiku jsou projektované podle speciální metodiky, která cyklistům poskytuje maximální zážitek a zajišťuje co nejvyšší bezpečnost a šetrný přístup k přírodě. Vedení Bystřice je vnímá jako vhodný doplněk právě budovaného Centra zelených vědomostí a další posílení turistického ruchu.

Trasy mají být v katastru města. „Buď přímo v Bystřici, anebo v místních částech. Co se týče katastrů okolních obcí, to by si musely zařizovat samy," podotkl starosta. Jako jedna z možností pro základnu tras se například jeví místní část Bystřice Karasín. Lidé znají tamní sjezdovku i rozhlednu a rovněž tudy vedou turistické značky. „Karasín nám předběžně vytipovali lidé z Nového Města, kde se nyní singltreky budují. Mně se to ale jako nejlepší nápad nejeví. Karasín je na kopci, kdežto základna v Rychlebských horách pod kopcem, aby cyklista mohl nejdříve někam vystoupat a pak sjet dolů se občerstvit," vysvětlil Karel Pačiska.

Stezky v Rychlebských horách, kde se Bystřičtí hodlají inspirovat, tvoří speciálně upravená síť tratí – uzavřených okruhů, aby návštěvníci nemuseli řešit logistiku přesunů zpět na základnu. Tamní tratě jsou podpořeny i dalšími službami, například půjčovnou kol, infocentrem, ubytováním či občerstvením.

Hned u Bystřice a relativně na rovině se rozkládá les Ochoza. Ten je rovněž nedaleko budovaného Centra zelených vědomostí i bystřického nádraží. Další z uvažovaných lokalit, Valcha, se nachází za čistírnou odpadních vod, vede tudy turistická značka ke zříceninám hradu Aueršperk a Zubštejn. Les u rekreačního střediska Borovinka leží za místní částí Bystřice Domanínem. „Variant bude zřejmě více, uvidíme, co navrhnou odborníci," dodal Pačiska.

Nové přírodní trasy se zamlouvají i místním cyklistům. „Na Rychlebských stezkách jsem nebyl, ale vyzkoušel jsem trasy v Jizerských horách u Nového Města pod Smrkem. Teď jsem zvědavý, jak budou vypadat singltreky v Novém Městě na Moravě. A když přímo u nás vzniknou další, zlobit se určitě nebudu," prohlásil s úsměvem Patrik Konečný z Bystřice nad Pernštejnem.

-------------

V Novém Městě

V lese Ochoza v Novém Městě na Moravě postupně vzniká síť singltreků pro bikery, a to u Vysočina areny v lesích Ochoza a Plačkovec. Budou určeny pro všechny věkové kategorie. Trasy se budou dělit podle náročnosti do čtyř kategorií. Nejtěžší z nich bude určena pro zkušené bikery. Nejjednodušší část sítě singltreků by měla sloužit naopak handicapovaným lidem na invalidních vozících. První tratě si zájemci mohli vyzkoušet v květnu, zprovozněny budou ale až v září. Novoměstské singltreky vyjdou na asi deset milionů korun, podpoří je evropská dotace.