„V místě ohniska nákazy byla nařízena likvidace postižených včelstev a v ochranném pásmu platí určitá nařízení pro včelaře, která musí plnit, aby se nákaza nerozšířila dál," řekl ředitel krajské veterinární správy Božek Vejmelka.

V Horní Libochové se musela spálit tři včelstva. „Pětadvacet úlů," dodal předseda okresní organizace Českého svazu včelařů Pavel Liška.

Pomoc při napadení nebezpečnou bakterií hubící zavíčkované larvy spočívá v co nejrychlejší úplné likvidaci včelstev. „Léčba je zakázaná," podotkl Vejmelka.

Ochranné pásmo, které při objevení moru včelího plodu stanovila státní veterinární správa, zahrnuje katastrální území Horní a Dolní Libochové, Kundratic, Bojanova, Nové Vsi u Heřmanova, Heřmanova, Křižanova, Kadolce, Jívoví, Radkova, Jemnice, Strážku, Moravce, Pikárce, Radenic, Bobrůvky, Dolní Bobrové, Mirošova, Dobrá Vody, Radňovsi, Skřinářova a Meziboří.

„Pro včelaře je to katastrofa, když se s morem včelího plodu setká. Musí se všechno zlikvidovat, včely, úly, včelařské pomůcky, prostě všechno. Roky práce doslova shoří. Moje vzorky byly zatím negativní, snad to tak i zůstane," zadoufal včelař z Mirošova Jindřich Kubíček.

Veškerá včelstva nacházející se v ochranném pásmu podléhají roční ochranné lhůtě, při níž včelaři nesmí přemisťovat včelstva a navíc jsou povinni zajistit nejpozději do 31. ledna příštího roku provedení odběrů vzorků ze všech úlů na stanovišti a jejich bakteriologické vyšetření na původce moru včelího plodu.

„Čas od času se mor včelího plodu někde v kraji objeví. Na začátku letošního roku se provádělo plošné vyšetření z krajské dotace, díky němuž máme včelstva pod kontrolou," uvedl Božek Vejmelka.

Před lety se zhoubná nákaza objevila na Novoměstsku. I tehdy bylo nutné mnohá včelstva spálit a s nimi i úly a další příslušenství. „Ještě stále musíme podstupovat následné kontroly. Zatím je všechno u nás v pořádku. Jak v Novém Městě na Moravě, tak i v celém ochranném pásmu," sdělil včelař z Radešínské Svratky Jiří Zavřel.

Včelaři mohou nákazu rozpoznat až ve chvíli jejího klinického projevu. Kromě laboratorního vyšetření žádná jednoduchá testovací metoda neexistuje.

Mor včelího plodu je bakteriální onemocnění. „Bakterie, která ho způsobuje, má velmi dlouhou životnost. Lze tedy předpokládat, že pokud zůstanou včely na stejném místě, může se onemocnění znovu objevit," informoval Jiří Zavřel.

„Včelstvo si s morem do určité míry dokáže poradit, ale v okamžiku, kdy je nějakým způsobem oslabené, propukne nákaza naplno a je konec," dodal včelař.

Víte, že?

Mor včelího plodu patří mezi nejnebezpečnější onemocnění včelstev. Nemoc vyvolává bakterie Paenibacillus larvae larvae, jejíž spory přežívají i několik desítek let, takže se může snadno opětovně rozšířit. Po zavíčkování nakažené včelí larvy hynou na celkovou sepsi. Zbytky larev zaschnou a ostatní včely se je snaží z úlu odstranit. Tím roznesou infekci do dalších částí úlu, kde se spory bakterie rychle šíří. Líhne se málo mladých včel, včelstvo slábne. Nákaza se šíří i do dalších úlů. Napadená včelstva je bezpodmínečně nutné co nejdříve zlikvidovat včetně uhynulých včel, úlů i včelařských pomůcek. To se provádí ve spolupráci se státní veterinární správou, která následně vymezí ochranné pásmo.