Chladné a uplakané počasí stánkaře a nákupčí vyhnalo poměrně brzy, majitelé psů, stejně jako jejich čtyřnozí přátelé, se ale tak snadno odradit nedali.

„Při práci s dobytkem lze použít nejen koně jako pomocníka, ale třeba i speciálně cvičené psy. Například luisianský leopardí pes je plemeno dovezené ze Spojených států amerických, které má práci s dobytkem přímo v genech. Takže jako zajímavost ukazujeme, jak tito psi zcela samostatně s minimálními pokyny pána dokáží se stádem pracovat. Buď stádo udržet pohromadě, nebo zahnat kus, který se zaběhne, zpátky ke stádu," vysvětluje člen organizátorského týmu Boris Keka.

Podle Keky jsou psi tohoto plemene specifičtí tím, že jako jediní podobně pracující hafani komunikují s dobytkem doslova tváří v tvář. Nekoušou jej do noh, ale štěkotem adresovaným neposlušnému skotu upozorní na chybu a donutí jej ji napravit. Ne vždy se jim taková domluva vyplatí, občas si býci postaví hlavu a pak už je to kdo s koho. Dobře vycvičený pes tu ale musí mít v každém případě navrch.

Test vloh

„Spíš než výcvik jde tentokrát o takové tréninkové pasení a testy vloh. Máme tu zejména australské honácké psy, kteří jsou speciálně vycvičení pro práci se skotem. Chtěli jsme psům umožnit, aby si tu práci vyzkoušeli," dodala další z organizátorek, Helena Synková z Evropské asociace louisiana catahoula.

Patnáct australských honáckých psů, jeden australský ovčák a deset luisianských leopardích psů si mohlo doslova na vlastní kůži vyzkoušet a předvést všem ostatním, jaké je to, když se má ukáznit stádo tvrdohlavých telat. Psi ani feny těchto honáckých plemen se rozhodně nenechali zahanbit, i když přísné pohledy odborníků přece jen sem tam nějakou chybičku našly. „Chtěli jsme si ověřit nejen to, jak to jde psům samotným, ale také jak spolupracují lidé se svým psem," vyjádřila se Helena Synková.

Každé ze zmíněných plemen má svůj vlastní způsob práce. Australští psi ženou stádo před svým pánem, kdežto leopardí pes běží v čele stáda a udržuje jeho pravidelnou rychlost. Vzadu za stádem pak jede většinou člověk na koni.

„Každé plemeno má svůj typický způsob práce, samozřejmě ovšem různí jednotlivci jsou schopni se naučit i jiné způsoby. Správný honácký pes by ale nikdy neměl agresivně napadat zvířata, nesmí se zakousnout. Má dobytek pohnout k tomu, aby jej dostal přesně tam, kam potřebuje, ale pouze s přiměřeným množstvím síly," vysvětlila Helena Synková, majitelka dvou desetiletých australských honáckých psů.

Plány do budoucna

Chybou je u těchto plemen nejen přílišná agresivita, ale také nedostatek sebedůvěry. Aby mohli majitelé oba tyto nešvary u svých čtyřnohých přátel odstranit, musí absolvovat řadu tréninků. Ne všude se jim ovšem nabízí vhodné prostředí a kamenem úrazu bývá často také absence stáda skotu. „Podobné akce jsem začala organizovat už asi před devíti lety. Vždycky jsme ale někam přijeli, vypustili psy na pastvinu a to bylo vše. Zdejší areál je pro nás strašnou výhodou, je tu k dispozici dobytek i koně. Majitelé psů si tu mohou jejich reakce dokonale ověřit," pochválila Mitrovský dvůr organizátorka.

Příště se na stejném místě sejdou honáčtí hafani se svými páníčky v době od 22. do 25. května. „Budou tady také zahraniční psi z Německa, z Rakouska, ze Slovenska a z Holandska. Bude to v podstatě čtyřdenní workshop, na němž by psi měli předvést svou typickou práci. Dvě minuty udržet stádo pohromadě a následně ho provést brankou. A příští rok na podzim plánujeme ještě větší akci, na kterou bychom pozvali i amerického rozhodčího. Měla by být spojena s evropskou výstavou a soutěží," prozradila plány do budoucna Helena Synková.