Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Válečný letec Fürst-Fiřt má v Ledči pamětní desku

Ledeč nad Sázavou – Válečného pilota Bohumíra Fürsta-Fiřta připomíná od soboty v Ledči nad Sázavou na Havlíčkobrodsku pamětní deska.

14.9.2015
SDÍLEJ:

Válečného letce RAF Bohumíra Fürsta-Fiřta od soboty v Ledči připomíná pamětní deska. Akce se zúčastnil i velitel vzdušných sil Libor Štefánik (vpravo), uprostřed válečný veterán Imrich Gablech, držitel Řádu bílého lva, který letos oslaví 100 let.Foto: ČTK/Luboš Pavlíček

Je umístěna na domě na Husově náměstí. Odhalení desky se zúčastnil mimo jiné Imrich Gablech, jenž patří mezi poslední žijící české piloty, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu. Gablech oslaví na podzim 100. narozeniny, řekl organizátor akce Bohdan Koumar.

Odhalení pamětní desky se účastnil Richard Fiřt, jenž v proslovu zavzpomínal na svého otce. „Zazněla česká hymna, vojenský pochod It's a Long Way to Tipperary a píseň Ach synku, synku, která patřila mezi oblíbené písně Bohumíra Fürsta-Fiřta," uvedl Koumar.

Bohumír Fürst si změnil německy znějící jméno na české Fiřt v roce 1945. Narodil se 1. října 1909 v Opatovicích u Vyškova. Byl jedním z armádních letců, kteří po obsazení Československa nacisty uprchli do zahraničí. Přes Polsko a Francii se dostal do Británie, kde vstoupil do královského letectva. Během válečných bojů si připsal na konto pět sestřelů německých letadel. Za hrdinství obdržel vysoká vyznamenání.
Ve Velké Británii bojovalo zhruba 2 500 československých letců. Fiřt patří mezi 89 z nich, kteří mají oficiální status účastníka bitvy o Británii, uvedl Koumar. Z československých pilotů byl Fiřt v této bitvě třetím nejlepším stíhačem a stal se i 23. nejúspěšnějším československým stíhačem za celou válku na západní i východní frontě, doplnil. Po návratu domů sloužil Fiřt v armádě u letectva až do roku 1949, kdy byl bez udání důvodu vyřazen z činné služby. V lednu 1950 byl uvězněn, navíc degradován z hodnosti majora na vojína. Odsouzen byl Bohumír Fiřt na dva roky, v srpnu 1951 byl z věznice předčasně propuštěn kvůli velmi špatnému zdravotnímu stavu.

Rodina se dvěma malými dětmi musela opustit Prahu. Nakonec se usídlila v Ledči nad Sázavou, kde Fiřt sehnal práci skladníka v Kovofiniši.

Dožil se 68 let, zemřel 2. ledna 1978. Jeho plné rehabilitace a povýšení na plukovníka letectva in memoriam se rodina dočkala až v roce 1991.

Autor: ČTK

14.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Úložiště Tesly
4

Šibeniční termín splněn. Tesla dokončila stavbu největší baterie na světě

Kongres ODS v Olomouci. Jiří Pospíšil
17 31

V TOP 09 je jediný zájemce o post předsedy. Jiří Pospíšil

Ano bude předsedat sedmi výborům. Demokratický blok čtyřem

Podle dohody sněmovních stran bude mít hnutí ANO předsedy sedmi výborů, Demokratický blok tvořený ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN čtyř výborů. Po dvou výborech povedou Piráti, SPD a KSČM, předsednictví v jednom získá ČSSD. O obsazení komisí budou strany podle šéfa komunistického poslaneckého klubu Pavla Kováčika znovu jednat příští týden ve středu.

Církvi se daří. Nemovitosti jí loni vynesly 1,4 miliardy

Česká katolická církev se svým majetkem v poslední době hospodaří úspěšně. Vyplývá to alespoň z údajů, které dnes zveřejnili zástupci církve na České biskupské konferenci (ČBK). Biskupství zvýšila výnosy z vlastního hospodaření s nemovitostmi meziročně o 11 procent na 1,4 miliardy korun, na daních odvedla za rok 2016 téměř 114 milionů korun.

AKTUALIZUJEME

Stahují se nad vrahem z roku 1997 mračna? Jeho obětí byla dvacetiletá Lucie

Na první pohled zoufalý pokus, ve skutečnosti geniální tah. I takto se dá zhodnotit krok moravskoslezské policie, která ve čtvrtek svolala krátkou tiskovou besedu k případu vraždy z roku 1997. Tehdy 14. prosince neznámý pachatel uškrtil v Ostravě dvacetiletou dívku – Lucii V. Policisté se domnívají, že někdo jméno vraha může znát. 

Fotografie zuboženého muže symbolem genocidy. Bosňák přihlížel soudu v Haagu

Fotografie Bosňáka Fikreta Aliče, na kost vychrtlého mladíka postávajícího za ostnatým drátem koncentračního tábora, se stala v 90. letech symbolem válečných hrůz v bývalé Jugoslávii. Fotografii tehdy na své titulní straně zveřejnil magazín Time. O 25 let později stál Alič mezi mnoha dalšími přeživšími před budovou Mezinárodního tribunálu v Haagu, aby si vyslechl rozsudek proti muži, který se stal symbolem utrpení tisíců lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT