Dětí a mladistvých pod 18 let je stále méně, a tím pádem přibývá starších s volebním právem. Po každých volbách by tak mohly být konta politických stran tučnější než minule. Skutečnost je ale jiná.

Velice názorně to ilustruje situace na Vysočině. Od prvních voleb po změně politického systému v roce 1990 přibylo v kraji přes 40 tisíc voličů. Počet obyvatel kraje přitom mírně poklesl. V roce 1991 žilo na území dnešního Kraje Vysočina 514 tisíc lidí a na konci roku 2012 to bylo 511 tisíc lidí.

Množství lidí, kteří mohou vhodit hlas do uren, však mezi lety 1990 až 2010 vzrostl o více než 40 tisíc. A tento vzestup mohl být ještě o něco vyšší, kdyby se od kraje neodlouply v roce 2005 obce na pomezí Jihomoravského kraje. Jen ve dvou letech mezi posledními parlamentními volbami v roce 2010 a loňskými volbami krajskými přibyla další tisícovka voličů. Jejich počet v kraji už překročil 415 tisíc. Po uzavření letošních seznamů jich určitě opět přibude.

Potenciálně se tak v kraji může za hlasy vyplatit přes 41 milionů korun. To je však pouze teoretická úvaha. Určitá část lidí podpoří strany, které na příspěvek nedosáhnou. Za jejich hlasy tak žádné peníze vyplaceny nebývají. V Kraji Vysočina je to v průměru okolo deseti procent hlasů.

Především však vytrvale klesá volební účast. V parlamentních volbách dosáhla úplného dna v roce 2002, kdy na Vysočině dorazilo k urnám jen něco přes 255 tisíc voličů. Poslední dvě parlamentní klání přilákala přibližně o 20 tisíc lidí více.

Trendy posledních voleb v regionu naznačují, že na konci října budou strany v Kraji Vysočina bojovat o částku okolo 20 milionů korun za hlasy. Víc by to bylo jen v případě, že by k urnám zamířilo větší množství mladších voličů. Právě oni totiž tvoří velkou část pravidelně nehlasujících.