Pietního aktu se zúčastnil i předseda židovské obce Jan Munk a deset zahraničních hostů z USA a Velké Británie. Mezi nimi byl i John Morawetz, vnuk Richarda Morawtze, který v roce 1914 koupil světelský zámek.

„Při takovýchto příležitostech, jako je dnes, si nejen jako rabín této země, ale i žid musím připustit, že je to velmi zvláštní situace.

Vzpomínáme na židovskou obec, která zanikla a rozhodně nejde o jediné místo nejen v České republice, ale i v Evropě. Člověk si tak klade otázku, jak se k tomu má postavit, mám spíše plakat, nebo se naopak radovat, že máme další vzpomínku," přemítal ve svém proslovu rabín Sidon. Ten pokračoval, že ve Světlé již žádná židovská obec není, kromě té, která leží na židovském hřbitově. „Jsem velmi rád, že kromě hřbitova zde po nás zůstane i pamětní deska," konstatoval Sidon.

Podle něho je to důležité i pro zdejší obyvatele, kteří si tak uvědomí, že zde dříve nějaká židovská obec fungovala. „Úmyslně neříkám, že to co se tu dnes děje je z toho důvodu, aby se hrůzy jako byl holokaust, neopakovaly. Bohužel války, ničení a nenávist pokračují dál a právě proto je důležité, aby lidé měli úctu k životu, a aby dokázali čelit nástrahám, ve kterých žijeme," řekl Sidon.

Židé se ve Světlé usídlili již kolem 17. století. Počet židovských rodin soustavně rostl. Velká komunita židů se zdržovala především za řekou, kde stál i původní židovský hřbitov. Ten současný je v ulici Komenského.

„Židé ve Světlé se velmi dobře integrovali do zdejšího života. Velmi tomu napomohl i Richard Morawetz, kterému kolem roku 1914 patřilo mnoho krásných domů nejen v centru města, ale i kolem nádraží," řekl starosta města Jan Tourek. Ten dodal, že na konci třicátých let se však začaly stahovat mračna a Morawetz utekl do Kanady. „V roce 1940 ztrácejí židé ve městě své nemovitosti a objevuje se nacistická propaganda a omezování života židů, například krácení hodin k nakupování," vysvětlil Tourek. Ten podotkl, že to nejhorší však teprve přišlo.

„V červnu 1942 odjíždí z nádraží transport s 69 židy, nejprve do pracovního tábora do Terezína a následně i do vyhlazovacích táborů v Osvětimi a Treblince. Židovská obec zaniká, přičemž padesát šest lidí nepřežilo," pokračoval Tourek.

Na slavnostní odhalení se přišel podívat i Petr Mahler ze Světlé nad Sázavou. „Můj židovský dědeček a otec patřili mezi ty, kteří koncentrační tábor přežili a vrátili se zpět do Světlé. Rodiče patřili mezi příbuzné hudebního skladatele Gustava Mahlera," svěřil se Mahler. Ten dodal, že pamětní deska pro něj hodně znamená. Tu financovala rodina Morawtzových ve spolupráci se zahraniční židovskou obcí.