Přesto se 8. září ve Věžné uskuteční referendum, ve kterém se lidé vyjádří k tomu, zda v případě pozitivního výsledku geologického průzkumu budou s vybudováním úložiště souhlasit. Proč se už řeší úložiště, když ještě nezačal průzkum?

„O průzkumu rozhodla pouze anketa. Toto referendum na základě petice o nesouhlasu s úložištěm jaderného odpadu, kterou podepsalo 70 lidí, ukáže, zda zdejší lidé úložiště na území obce skutečně akceptují," objasnil jeden z iniciátorů petice proti úložišti a zastupitel Věžné Tomáš Janeček.

„Pokud se prokáže, že lidé úložiště nechtějí, rozhodnutí o průzkumu to sice nezmění, ale alespoň SÚRAO bude dopředu vědět postoj místních," řekl Janeček. Ten se obává, že ačkoliv nyní zástupci správy úložišť tvrdí, že souhlas s průzkumem neznamená souhlas s úložištěm, mohlo by se to změnit. „Nedovedu si totiž představit, že někdo bude vynakládat miliony za něco, z čeho nakonec nic mít nebude. To je minimálně zarážející," řekl Janeček s odkazem na fakt, že SÚRAO bude vyplácet vytipovaným obcím, které jim průzkum povolí, nemalou finanční kompenzaci. V případě Věžné by to činilo necelý milion korun ročně.

Jiný názor zastávají zbývající zastupitelé Věžné v čele se starostkou Janou Vrbkovou. „SÚRAO garantovalo, že souhlas s průzkumem a případný souhlas s vybudováním úložiště jsou dvě rozdílné věci. A i proto se obyvatelé přiklonili k průzkumu," řekla Jana Vrbková.

Geologický průzkum s největší pravděpodobností začne příští rok.

Věžná stejně jako Střítež, Moravecké Pavlovice, Bukov a Sejřek na Bystřicku (ze žďárského okresu) patří do lokality Kraví hora, jedné z vytipovaných sedmi v Česku.

Podle zástupců SÚRAO si už ve většině sídel uvědomují, že souhlas s průzkumnými pracemi není souhlas s budováním úložiště. A konkrétně v obcích sdružených na území Kraví hory je nejvyšší procento souhlasu s průzkumem ze všech sedmi lokalit, a to 76 procent (z 300 oslovených respondentů), což dokládá závěrečná zpráva Centra pro výzkum veřejného mínění sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Zveřejněný názor obyvatel v dotčených obcích ale trochu překvapil starostu Stříteže, jež rovněž spadá do Kraví hory, Radka Štourače.

„Těch 76 procent se mi zdá dost přemrštěných. U nás je například odpůrců a příznivců úložiště tak půl na půl. Pak je ještě třetí skupina lidí, kteří nevědí a tápou. Ti podle mě rozhodnou," vyjádřil se Radek Štourač.

Vedení SÚRAO už ví, že peníze navíc jsou velkým lákadlem. „Za změnou přístupu obyvatel k provedení geologických průzkumů vidím zejména to, že se podařilo prosadit finanční příspěvky, díky kterým některé obce mohou získat až čtyři miliony korun ročně po dobu průzkumu," uvedl Jan Prachař, ředitel SÚRAO.

Průzkum veřejného mínění prokázal i to, že ačkoliv konkrétně v lokalitě Kraví hora většina respondentů není proti průzkumným pracím, s vlastním vybudováním úložiště však souhlasí 48 procent tázaných, zbytek nesouhlasí, anebo ještě neví.

SÚRAO má do konce roku 2018 vybrat v Česku dvě lokality pro hlubinné úložiště, v němž se bude půl kilometru pod zemí skladovat vyhořelé palivo z jaderných elektráren. V roce 2005 byly kvůli odporu obcí přípravné práce pozastaveny, od loňska ale může SÚRAO obcím nabízet výměnou za povolení k průzkumným geologickým pracím finanční kompenzace.