V rámci odborného semináře, který uspořádaly Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě (VÚB) a Poradenský svaz – Bramborářský kroužek, se věnovali především problematice aktuálního stavu porostů brambor a situaci, která na trhu s touto tradiční zemědělskou komoditou panuje. A to především v souvislosti s embargem, jež na dovoz zboží a potravin ze zemí Evropské unie nedávno uvalilo Rusko.

„Letošní výnosy konzumních i sadbových brambor budou, a to nejen tady u nás na Vysočině, spíše jen průměrné," uvedl Milan Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR. „Producenti se budou muset navíc vypořádat i s ekonomickými dopady ruského embarga, které v konečném důsledku může znamenat zvýšený dovoz nadbytečných dotovaných konzumních brambor z Německa, Franice, Belgie, Holandska a především pak z Polska, které byly původně určeny na ruský trh," pokračoval Chlan. Případný dovoz brambor podle jeho slov sníží jejich konečnou cenu v obchodech. „Zákazník to přivítá, neuvědomí si ale, že chuťovými vlastnostmi a nutričními hodnotami tyto brambory nedosáhnou kvalitativních parametrů brambor, které na trh dodají naši pěstitelé," konstatoval Chlan.
V níže položených oblastech ČR již sklizeň brambor začala. „Zemědělci na Havlíčkobrodsku zahájí sklizeň hned po ukončení žní, které právě v těchto dnech vrcholí," konstatoval předseda havlíčkobrodské Agrární komory Václav Vala.

Účastníci semináře byli také informováni, a to Ervínem Hausvaterem z VÚB o aktuálním zdravotním stavu porostů brambor na Vysočině.
„Díky mírné zimě nejsou porosty brambor významně decimovány mandelinkou a mšicemi, ani výskyt plísně není nikterak alarmující. Vysoký je ale rozsah napadení porostů strupovitostí hlíz, kterou má na svědomí především velmi suchý červen," upozornil Hausvater. „Překvapující je i výskyt hnědé a tečkovité skvrnitosti listů, která letos postihla až sedmdesát procent naší pokusné vegetace," sdělil Hausvater.

Výskyt zmíněných onemocnění, které VÚB na svých pokusných plochách zaznamenal, odpovídá i výskytu onemocnění na reálně osázených plochách. „Můžeme konstatovat, že tato zjištění VÚB mají obecnou platnost," poznamenal Vala. „V konečném důsledku se tyto choroby podepíší na výnosu a negativně ovlivní i kvalitu části sklizených brambor. Tu producenti na trhu neudají, v lepším případě ji zpracují škrobárny, v tom horším pak bioplynové stanice," řekl Vala a upozornil tak na další negativní ekonomický dopad, s nímž musejí producenti brambor i na Vysočině letos počítat.

Citlivá komodita

Zajímavá diskuze se rozproudila po té, co se účastníci semináře dozvěděli, že konzumní brambory byly i v ČR zařazeny mezi takzvaně citlivé komodity. „Podpora takzvaných citlivých komodit je podpora jednoznačně vázaná na produkci a je jedinou dotací, která umožňuje podporovat výrobu. Do citlivých sektorů je zařazen v ČR chov skotu, ovcí a koz, pěstování chmele, brambor určených na výrobu škrobu, pěstování ovoce, zeleniny, cukrové řepy a bílkovinných plodin, jakými jsou například hrách, jetel, bob, lupina, vojtěška, sója a další. A nyní tedy i pěstování konzumních brambor," uvedl Vala. Tato podpora bude vyplácená v letech 2015 – 2020 výhradně z prostředků Evropské unie, a to až do výše 15 procent z takzvané národní obálky přímých plateb, což představuje téměř 3,5 miliardy korun ročně.

Signál zastavení propadu výroby

„Na konzumní brambory je určeno 50 miliónů korun, to představuje přibližně 2 500 až 3 000 korun na hektar pěstovaných konzumních brambor. Nejedná se o dotaci nijak vysokou, protože náklady vynaložené na hektar konzumních brambor se pohybují mezi 70 000 – 90 000 korun, ale měla by být určitým signálem pro zastavení propadu výroby konzumních brambor u nás, kdy v posledních letech dovážíme okolo 20 procent tuzemské spotřeby. Kvalita dovozů, především chuťové vlastnosti, jsou obvykle podstatně nižší než u produkce, kterou vypěstuje český zemědělec," uzavřel Vala.