„Ekonomicky byl zřejmě druhý pilíř správným krokem, ale protože jej veřejnost, zřejmě i vlivem předvolební kampaně současných vládních stran, nepřijala, nemělo cenu se jej pokoušet držet dál," konstatoval astronom a popularizátor vědy Jan Veselý.

Vysával peníze, nebo je navyšoval?
Koaliční vláda prosadila zrušení druhého pilíře k 1. lednu loňského roku. O rušení pilíře se vedl mezi zákonodárci spor. Zatímco levice říkala, že druhý pilíř vysává peníze ze státního průběžného financování penzí, které je schodkové, pravice poukazovala na to, že objem peněz v celém důchodovém systému zvyšuje. „Konec druhého pilíře byl názornou ukázkou dobré myšlenky, která měla špatné provedení," řekl ČTK ředitel skupiny Chytrý Honza Jiří Paták.

Podle Ludmily Pohankové, ředitelky náchodského střediska volného času Déčko, byl systém druhého pilíře příliš složitý a málo využívaný. Starosta Miletína Miroslav Nosek byl v odpovědi stručný: „Byl to jeden velký chaos."

Broumovský výtvarník a historik umění Petr Staněk míní, že zrušení druhého pilíře sice bylo správným krokem, ale v konečném důsledku budou stejně penze závislé na hospodaření státu.

Ani šéftrenér mládeže FC Hradec Králové Karel Havlíček zrušení druhého pilíře nelituje, protože předpokládal, že kvůli změnám vlád nebude konstatní: „Od začátku to u mě vyvolávalo velkou nedůvěru."

Podle Zdeňky Rychterové, předsedkyně spolku Hořeňák, je však nutné, aby vláda otázku penzí řešila. „Demografické statistické predikce jsou neúprosné - v roce 2050 na 100 dětí v kraji připadne místo současných 121 seniorů až 250 obyvatel ve věku 65 a více let," varovala.

Jedním z těch, kdo krok vlády nepovažují za správný, je starosta Konecchlumí Aleš Hlawatschke: „Nejsem zastáncem tohoto způsobu fungování, kdy jedna vláda něco nastaví a další zruší. Většinou se jedná o čirý populismus a přispění k chaosu."

Volební audit

Vážení čtenáři, na sklonku funkčního období nynější vlády pro vás redakce Deníku připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata.
Začínáme penzemi…

Index Deníku pohledem kraje
74%
Většina z padesátky Východočechů, které Deník oslovil, souhlasila se zrušením druhého pilíře penzijního připojištění. „Ano" odpovědělo 74 % z nich.

Z východočeských odpovědí

Pavlína Kaprasová, starostka, účetní, Bačálky:
Ano, byl to naprostý nesmysl, nechápu, jak to vůbec mohli schválit. Pro průměrného občana absolutně nefunkční.

Zdeňka Rychterová, vedoucí souboru Hořeňák a Hořeňáček, Lázně Bělohrad:
Zda zrušila, či nezrušila, je podle mého druhořadá otázka. Mnohem důležitější je, že nám chybí dlouhodobý koncept, se kterým by se ztotožnily všechny strany. Nejhorší pro důvěru vlády (od občanů) v takto zásadních otázkách je, že nepracuje na základě odborných výstupů, které by přesvědčily většinu, že jsou ku prospěchu občanů. Vláda svůj druhý pilíř dostatečně neobhájila, třeba to ani dobře nešlo, nevím, ale demonstrativní vstup za přítomnosti kamer do druhého pilíře od premiéra Nečase opravdu nestačil. Bez dlouhodobých koncepcí půjde naše republika ode zdi ke zdi… Jedna vláda přijme, druhá zruší. A co občane ty? No ty se řiď svým selským rozumem. A pokud se vrátím k původní otázce, z mého pohledu zrušení druhého pilíře škoda není, je však nutné, aby vláda otázku penzí řešila, protože demografické statistické údaje jsou neúprosné – v roce 2050 na 100 dětí v kraji připadne místo současných 121 seniorů až 250 obyvatel ve věku 65 a více let.