V dopravě chybí koncepčnost
„Zásadní pilotní projekt, jak by měla vypadat dopravní infrastruktura v naší zemi, navrhl už v roce 1937 Jan Antonín Baťa v knize Budujme stát pro 40 000 000 lidí. Stal se dokonce i ekonomickým poradcem prvorepublikové vlády.
Naší době a vládě schází v oblasti dopravy koncepčnost, schopnost se dohodnout,  rozhodnout a opravdu chtít dopravní infrastrukturu zlepšit. A ne vytloukat za každou cenu politický kapitál. Samotná projektová (ne)připravenost je už pak jen logickým výsledkem toho všeho."
(Pavlína Kaprasová, starostka Bačálky)

Počátek sporu o pozemky se statkářkou Ludmilou Havránkovou z královéhradecké čtvrti Plačice se datuje zhruba do roku 1994. Když se farmářka dozvěděla, že má dálnice vést přes její pole, nabízela údajně státu směnu pozemků, aby mohla dál hospodařit. Jenže neuspěla a úředníci jí prý navíc hrozili vyvlastněním. Když bylo jasné, že dohoda není možná, prodala Ludmila Havránková některá pole ekologickým aktivistům.

Tak se stalo, že když byl v prosinci roku 2006 otevřen 42 kilometrů dlouhý úsek z Poděbrad k Hradci Králové, který stál přibližně 15 miliard korun, ukázalo se, že až k samotnému městu nedosáhne. Dálnice skončila asi šest kilometrů před Hradcem, a tak to mělo zůstat ještě dalších jedenáct let.

Kolik se za tu dobu vystřídalo ministrů a kolikrát přišla na přetřes hrozba vyvlastněním, už dnes není důležité. Podstatné je, že farmářka si stála na svém. Byrokratický moloch nakonec musel ustoupit a Havránková podepsala se Státním pozemkovým úřadem smlouvu, že získá 16,5 hektaru polí ve Stěžerách, což byla její podmínka převodu sporného pozemku pro D11.

Otázka pro stát: Opravdu to stálo za dvacet let zpoždění výstavby dálnice?

Index Deníku pohledem kraje
Bránila rychlejší výstavbě dálnic hlavně projektová nepřipravenost?

Více než polovina respondentů z Královéhradeckého kraje si myslí, že rychlejší výstavbě dálnic bránila hlavně projektová dokumentace. Kladně na tuto otázku odpovědělo 59 procent dotázaných.

Z odpovědí našich respondentů

Josef Solár (44), ředitel DDM v Rychnově nad Kněžnou: Nejen projektová nepřipravenost, ale především korupce a další souvztažnosti…

Jan Meier, 64, knihovník, Broumov: Určitě to nebylo jediné. Spekulace s pozemky rychlosti taky neprospívá.

Miroslav Nosek (53), starosta Konecchlumí: Ne. Byl to nedostatek peněz (před třemi a více lety), obrovská byrokracie a ekologičtí teroristé.

Aleš Hlawatschke (35), starosta Miletína: S každým novým ministrem dopravy se mění i seznam prioritních silnic a dálnic. Pak lze být jen velmi těžko projekčně připravený…

Zdeňka Rychterová, předsedkyně spolku Hořeňák: Bylo to více okolností - české „já na bráchu, brácha na mě", zákon o veřejných zakázkách, jednání úředníků při výkupu pozemků, ceníky odkupů, ekologičtí aktivisté, stavební zákon… Vše ruku v ruce přineslo současný stav dálnic.