Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Archive, otevři se! Nahlédli jsme do jičínských depozitářů

Jičín - Mezinárodní den archivů, který každoročně připadá na 9. června, si připomněl i Státní okresní archiv Jičín.

13.6.2014
SDÍLEJ:

Den otevřených dveří v jičínském archivu.Foto: DENÍK/Jan Jireš

10. června od 14 hodin otevřel své depozitáře veřejnosti a pozval občany na besedu se zástupci Archivu bezpečnostních složek a Národního archivu Jitkou Bílkovou a Janem Kahudou. Úvodního slova se ujal ředitel archivu v Jičíně Karel Chutný.

Poté, co seznámil přítomné s historií této instituce, uvedl mimo jiné, že ačkoliv většina lidí archivy navštěvuje zřídkakdy, rozhodně nejsou určeny pouze pro úzkou skupinu historiků. I pro soukromé badatele se návštěva archivu někdy stane nezbytností. Třeba v případě, že hledají informace o svých předcích nebo se zajímají o historická témata.

Na posouzení každého

Archiv bezpečnostních složek, jenž sídlí v Praze, má výjimku, díky které může zájemcům předložit ke studiu i archiválie mladší třiceti let, konkrétně písemnosti vzniklé činností bývalé StB. „Zda je takováto otevřenost vhodná nebo by bylo lepší svazky StB volně nezpřístupňovat, to je na posouzení každého. Podle mě je správné, že jsou informace přístupné, ale tato otevřenost s sebou samozřejmě přináší i řadu problémů, včetně nafouknutých mediálních kauz," uvedla Jitka Bílková.

Instituce schraňuje dokumenty různých bezpečnostních složek fungujících na našem území v období 1939 až 1989, tedy například písemnosti gestapa, Státní bezpečnosti, Veřejné bezpečnosti, rozvědky, vojenské kontrarozvědky, pohraniční stráže a podobně. „Informace, které se u nás lidé v badatelně z dokumentů dozví, často nejsou veselé, mnohé lidi i šokují. Například zpráva, že vaši nejbližší spolupracovali s StB, jistě nikoho nepotěší. Archiváři jsou však především neutrálními předkladateli archiválií, interpretace pramenů jim nepřísluší," dodala.

Národní archiv, který rovněž sídlí v Praze, získal svůj název až v roce 2005. „Myšlenka Národního archivu jako obecné národní kulturní instituce se objevila ihned po vytvoření samostatného československého státu v roce 1918. Tehdy však nebyla realizována, archivnictví zůstalo až do roku 1954 na rezortní bázi a teprve v tomto roce byla vytvořena jeho jednotná organizace," uvedl Jan Kahuda.

Kapacita archivů

Jaké bolesti archivy trápí? Například omezená kapacita jejich budov. V ideálním případě by každá archiválie měla být uchována „navěky". Kupříkladu Národní archiv měl v roce 2001 přibližně sto deset kilometrů archiválií a od té doby získal dalších asi 10 kilometrů. Větší přírůstek souvisí nejen s aktivní akviziční činností, ale i častými reformami ústřední správy. Státní okresní archiv Jičín krizi nepociťuje, při pěti kilometrech archiválií v něm uložených činí rezerva zhruba ještě další tři.

Dalším bodem programu dne otevřených dveří bylo pojednání o významném jičínském historikovi a archiváři Karlu Kazbundovi (1888 – 1982), jemuž byla věnována loňská mezinárodní konference.

Jitka Bílková a Jan Kahuda přispěli k sestavení jejího programu. Karel Kazbunda se po první světové válce podílel na československo – rakouské archivní rozluce, byl archivářem Ministerstva zahraničních věcí v Praze a přednášel na Univerzitě Karlově. Velkou měrou přispěl k uspořádání jičínského archivu a evidenci muzejní knihovny. Ve svých odborných pracích, založených na pečlivém archivním výzkumu a vydávaných většinou až po roce 1989, se zaměřil na problematiku českých dějin 19. století. Jeho celoživotním zájmem byla osobnost Karla Havlíčka Borovského.

Každý by měl vědět, že archivy jsou veřejnosti otevřené a že jsou součástí našeho života. Je totiž jenom málo míst, kde se můžeme dozvědět, jací byli lidé, kteří nás předcházeli. A jak, či zda vůbec, se my od nich lišíme.

Historie archivu v Jičíně
Archivnictví v Jičíně se začalo konsolidovat v druhé polovině 19. století, konkrétně roku 1863 vznikem Muzejní společnosti jičínského kraje. Muzejní spolek byl i přes vytrvalé několikaleté úsilí především profesorů gymnázia založen až roku 1895. K institucionálnímu zřízení městského archivu však došlo teprve v roce 1939. Okresní archiv v Jičíně vznikl přeměnou z městského archivu 1. ledna 1956. Podobná zařízení byla i v Hořicích, Nové Pace a Sobotce. O čtyři roky později, v souvislosti s územní reorganizací, byly tyto archivy spojeny. Od roku 1966 měl archiv sídlo v Jeřicích. Teprve v roce 1995 zakoupil okresní úřad pro archiv budovu v Raisově ulici v Jičíně, která měla původně sloužit armádním účelům. Stěhování do Jičína proběhlo v roce 1996. 

Autor: Jan Jireš

13.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

parlamentní volby v Horních Počernicích, 20.10.2017
SLEDUJEME ON-LINE
36 18

První den voleb skončil. O volby je zájem, někde přišlo víc než 50 procent lidí

V Polsku pobodal muž v nákupním centru osm lidí.
AKTUALIZOVÁNO
3 5

V polském nákupním centru pobodal muž devět lidí, jedna žena zemřela

Perličky ze superdebaty: Okamurova hubička, rebel Dolejš a dáma Šlechtová

Nemáte čas zhlédnout celý půldruhé hodiny dlouhý záznam z předvolební superdebaty Deníku? Nevadí, vystříhali jsme pro vás ty nejlepší momentky. Možná vás neprovedou všemi zákoutími politických programů, zato vám ukážou, že politici jsou také jenom lidé. A jací!

AKTUALIZOVÁNO

Prezident Zeman: Volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové

Letošní volby do Sněmovny nejsou zásadní ani zlomové, to je jen reklamní kampaň, řekl dnes prezident Miloš Zeman novinářům po odevzdání hlasu v základní škole v pražských Stodůlkách. Zopakoval, že sestavením vlády pověří vítěze voleb. Svůj hlas dal zřejmě Straně práv občanů (SPO), kterou před lety zakládal a která dřív nesla jeho jméno ve svém názvu. Zemana do volební místnosti doprovodila jeho manželka Ivana.

Katalánsko zůstane španělské, prohlásil král Felipe VI.

Katalánský premiér Carles Puigdemont ve čtvrtek prohlásil, že jeho parlament hodlá vyhlásit nezávislost, pokud Madrid nebude souhlasit s dialogem. Do secesní krize v pátek podruhé zasáhl i španělský král Felipe VI. Ten uvedl, že Katalánsko „zůstává a zůstane“ podstatnou součástí Španělska.

ANKETA MEZI LÍDRY: Co přejí ke 100. narozeninám republiky...

Než vhodíme lístek do volební urny, zvažujeme, co nám ta „naše“ strana a její lídr přinesou. Nižší daně, kvalitní veřejné služby, vyšší důchody, špičkové vzdělání pro děti, aktivní roli v Evropské unii – záleží na osobních preferencích. Pak také vybíráme podle toho, nakolik jsou kandidáti důvěryhodní, co už v politice dokázali, kolik slibů splnili, jak se umějí za své vize poprat doma i za hranicemi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení