Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na východě Čech se bojí, že zaplatí církvím za pozemky

Východní Čechy - Vracet se bude jen to, co vrátit lze, například pole nebo lesy. Za již zastavěné pozemky dostaneme od státu peníze, ujišťuje církev.

17.7.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: Deník/ Petr Šilar

Desítky východočeských obcí a měst možná poté, co v pátek poslanci odhlasovali církevní restituce, konečně přestane dusit krunýř zablokovaných pozemků, kvůli kterým se nemohou už 20 let rozvíjet.

Jenže zároveň pro ně vyvstala nová hrozba: starostové se obávají, že budou muset církvím začít platit nájem za pozemky, které jednoduše nejde vrátit, stojí na nich školy, sportoviště a další veřejná infrastruktura. Církev přitom namítá, že obava je mylná.

„Nedokážu si představit, že bychom jim měli začít za 
několikahektarový pozemek platit sto nebo sto čtyřicet korun za metr, to by nás položilo. Jenže ve schváleném zákoně jsme bohužel nenašli to, po čem jsme volali, tedy jasné deklarování, že finanční kompenzace církvím se týkají právě těchto obcemi zastavěných pozemků," podotkl včera starosta Sezemic na Pardubicku Bohuslav Kopecký.

Církev: bez obav, na to jsou kompenzace

Na zdejších církevních pozemcích stojí mateřská a základní škola s přilehlými sportovišti. Podle Kopeckého hrozí, že Sezemice by všechny tyto pozemky musely vykoupit za tržní cenu, ačkoliv v době výstavby měly hodnotu neporovnatelně nižší, byly na nich jen louky a pastviny.

Církev však tyto obavy odmítá jako bezpředmětné. Vracet se pod ní bude jen to, co vrátit lze, co je například ve správě Pozemkového fondu nebo Lesů ČR. „Právě kvůli církevním pozemkům, které již našly své využití a byla na nich vystavěna například veřejná infrastruktura, školy či hřiště, byly vedle vydání historického majetku do restitucí zahrnuty i finanční kompenzace církvím. A to právě pro tyto případy, kdy majetek nelze vrátit, není ve správě Pozemkového fondu nebo Lesů ČR, ale nového zřizovatele se zcela jiným, než původním využitím," ujišťuje mluvčí České biskupské konference Monika Vývodová.

Obavy starostů však přetrvávají. Tvrdí, že tato podmínka není v restitučním zákoně jasně napsaná.

„Obce usilovaly o to, aby byl historický majetek církvím vrácen, ale teď se bojím, zda církve plochy již zastavěné ve veřejném zájmu převedou na jejich zřizovatele skutečně bezúplatně. Při jednáních s církvemi to sice bylo přislíbeno, v zákoně o tom ale není ani čárka," uvedl starosta Čermné na Rychnovsku a zároveň místopředseda Svazu měst a obcí Josef Bezdíček.

Mnohým starostům je přitom  vlastně jedno, jestli restituce parlamentem projdou či ne. Jde jim o jediné: aby se spor o (ne)vracení církevního majetku konečně nějak vyřešil. Jakkoliv. A byl zrušen 21 let starý blokační paragraf.

Příklad za všechny: Býšť na Pardubicku. Zdejší mateřská škola vybudovaná za minulého režimu stojí na bývalých církevních parcelách. Když to stát před deseti lety zjistil, od obce ji převzal a požaduje po ní nyní jedenáctitisícové nájemné. Za pouhý pozemek, budova je obce…

„Na dalším blokovaném pozemku nemůžeme ani vykopat kanalizaci. Ale sekat na něm trávu, to ano. Sice to není naše starost, ale přece si nenecháme zarůst střed obce kopřivami. Jenže zkuste Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) říct, že by se o tu louku měl starat sám," zlobí se starosta Býště Ladislav Mlateček.

Stát po obcích loudí peníze, kde může

A to je na tom Býšť ještě dobře. Starosta jedné nejmenované vesnice se třese, kdy úředníci z ÚZSVM přijdou na to, že by mohli vybírat nájem na užívání pro církev blokovaného pozemku nejen za knihovnu, ale i za sousední základní školu. Zatím na to úředníci v Praze v papírech nepřišli…

Blokační paragraf obsahuje zákon z roku 1991. Podle něj majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám, dokud o něm nerozhodne zákon o vyrovnání státu s církvemi. Pozemkový fond tak spravuje 28 664 hektarů zablokovaných církevních pozemků. Podle Svazu měst a obcí ČR je obcí postižených neřešenými církevními restitucemi v celé zemi celkem 59.

Spor se vede již přes 20 let

Podle údajů z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175 000 hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila římskokatolické církvi.

Dva tzv. výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení asi dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních.

V r. 1992 plné restituce téměř prošly tehdejším federálním parlamentem, ke schválení chyběly tři hlasy slovenských poslanců.

S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy ze začátku 90. let. Např. zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. To omezuje rozvoj
i běžné fungování řady obcí, v nichž církevní nemovitosti leží.

Příklady nejpostiženějších měst a obcí ve východních Čechách: Sebranice, Horní Jelení, Sezemice, Staré Ždánice, Býšť, Lázně Bělohrad, Javornice, Lično, České Meziříčí, Potštejn, Pohoří, Dobré, Solnice, Dobřany…

Církevním restitucím se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády včetně levicových, vždy ale narazily buď na nesouhlas církve nebo poslanců.

Současná vláda se s církvemi dohodla tak, že jí bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, celkem za 75 miliard korun.

Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům, jež se podílejí na životě církve nejen v pastorační činnosti, a 60 procent římskokatolickým diecézím.

Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončit financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.

Zákon o vypořádání státu s církvemi nyní míří do Senátu. Očekává se, že horní komora bude předlohu levicovou většinou vetovat. Poslanecká sněmovna by pak veto musela přehlasovat většinou všech poslanců, tedy 101 hlasy. Takovou podporu však Nečasova vláda bude shánět velmi těžko, osud církevních restitucí je tak stále nejistý.

Autor: Kamil Dubský

17.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tisíce Katalánců protestují v ulicích Barcelony proti uvěznění separatistických lídrů
2 6

Tisíce Katalánců protestují v ulicích proti uvěznění separatistických lídrů

Ilustrační foto
1 7

Sedmiletý chlapec jel načerno, dluh přišli vymáhat exekutoři

V Třebové se nemocnice bourá, v Třebíči staví: Prohlédněte si nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 17. října 2017.

Osobnosti píší papeži. Zastávají se ho před kritiky, kteří jej viní z kacířství

Několik desítek signatářů a stovky podporovatelů má otevřený dopis na podporu papeže Františka. Inicioval ho teolog, profesor Karlovy univerzity Tomáš Halík. Reaguje na kritiku papeže od skupiny konzervativních katolíků. Obvinili ho z šíření kacířství za některá stanoviska týkající se manželství.

Budování u znojemských hradeb? Dělníci zahájili výkopy bez archeologů

/FOTOGALERIE/ Pokochat se pohledem z nově zpřístupněné vyhlídky věže, odpočinout si v hradebním příkopu nebo si zkrátit cestu z Pasteurovy ulice do centra města přes Kapucínskou zahradu ve Znojmě budou moci turisté již od příští sezony. Do práce u hradeb, které objednalo město, se firma pustila bez přítomnosti archeologa.

Ostrava 2067. Vzkazy v truhle pro budoucí generace

Město Ostrava připravilo společně s Kulturním centrem Cooltour jako součást oslav 750. výročí první písemné zmínky o své existenci poselství do budoucnosti s názvem Ostrava 2067. Tím je dřevěná truhla, do níž dnešní Ostravané umístí své „vzkazy budoucím generacím“. Truhla bude otevřena za 50 let při oslavách 800. výročí města Ostravy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení