Raději než na hřišti jsou děti u televize nebo za počítačem. Alarmující je, že trend posledních let čím dál přitvrzuje, podle posledních výzkumů totiž průměrné české dítě nestráví venku ani dvě hodiny denně.

Jak se takové chování odrazí na psychice dítěte a jeho pozdějším vývoji? A jak se mají zachovat rodiče? Psychologové, pedagogové i lékaři zvedají varovný prst.

V Hradci se děti učí komunikaci tváří v tvář. To jim počítač nedá

Hradec Králové - Že se volný čas dá trávit i jinak než u monitoru počítače nebo televize, ukazuje dětem a mladistvým v Hradci například obecně prospěšná společnost Prostor Pro.

Tato neziskovka provozuje v hradecké čtvrti Malšovice nízkoprahové programy Klídek a Klubík, kam si mohou zájemci ve věku od 8 do 22 let přijít po škole hrát nebo třeba jen popovídat.

Počítač vede

„V dnešní době u dětí a mladistvých stále převládá trávení volného času na počítači. V našich klubech se jim proto snažíme zprostředkovávat jiné aktivní činnosti, které u nich rozvíjí i různé schopnosti a dovednosti. Jako jednu z nejdůležitějších věcí, kterou naši pracovníci nabízejí, vnímáme zprostředkování kontaktu s vrstevníky. Čas trávíme ve velké míře skupinově, děti či dospívající se tu učí fungovat ve vztahu, učí se vzájemně komunikovat tváří v tvář a také se respektovat. Zkrátka to, o co jsou sezením u počítače nejčastěji ochuzeni," říká vedoucí nízkoprahových a preventivních programů obecně prospěšné společnosti Prostor Pro Gabriela Lepková.
Budova se dětem otevírá každý den zhruba od 14 do 18 hodin, denně jich tam přijde kolem dvaceti. Ročně je to podle Gabriely Lepkové kolem 350 dětí a dospívajících. K dispozici mají v klubech deskové hry, časopisy, různé hudební nástroje, šipky, fotbálky, trampolínu nebo žonglovadla.

Vede florbal a basket

„Ze sportovních her mohou děti vybírat třeba z ping-pongu nebo boxovacího pytle. V letních měsících trávíme hodně času venku na sportovním hřišti, které provozujeme před naší budovou v Malšovicích. Nejoblíbenější je florbal nebo basket, ale pokud mají klienti chuť mohou si zahrát také fotbal, tenis, badminton, volejbal a další. Čas v našich klubech nijak nestrukturujeme, věnujeme se těm aktivitám a činnostem, které mají klienti právě chuť dělat," přibližuje Gabriela Lepková a zároveň přiznává, že právě volnočasové aktivity jsou pro ně prostředkem, jak s klienty v klubech navázat hlubší kontakt.

„Teprve poté jsou děti nebo dospívající ochotní se nám svěřit, mají-li nějaké potíže a potřebují s nimi pomoci. Primárně totiž nabízíme pomoc a podporu v náročných životních situacích. Naši pracovníci klienty provází obdobím dětství a dospívání," říká.

Kromě těchto běžných aktivit nabízí Prostor Pro i takové volnočasové akce, o které se klienti v danou dobu zajímají nebo jsou už tradiční a oblíbené.

A to například různé turnaje, opékání buřtů, přespávání v klubech, vánoční dílny či jednodenní výlety na kole.

Líné děti? U počítače jsou třikrát déle než venku

Česká republika - Děti jsou venku čím dál méně a lepší už to nebude. „Nedostatek času, který stráví venku, jednoznačně není příznivý. Jediné řešení je honit je k aktivitám. Rozumní rodiče to řeší tak, že děti chodí víc do kroužků, vyhánějí je na kolo, berou do přírody, jiná cesta není," říká dětský psycholog Václav Mertin.

Podle průzkumu Nadace Proměny Karla Komárka provedeného u 1515 českých dětí ve věku 7–15 let a stejného počtu rodičů, který poprvé mapuje, kolik času, kde a jak děti tráví a co si o tom rodiče myslí, se  víc než polovina dětí nedostane za celý týden vůbec do přírody.

Nevyužité přitom zůstává prostředí škol, kde 97 procent z nich má ve své blízkosti zahrady a hřiště. „Myslíme si, že přírodní prostředí, které škola nabízí, by se mělo využívat více i k výuce," uvádí ředitelka nadace Jitka Přerovská.

Čas, který školák stráví u počítače a her, je téměř trojnásobný než ten, kdy je venku. I rodiče se domnívají, že jejich potomci tráví příliš mnoho času u počítače, tabletu nebo chytrého telefonu, k televizi jsou ovšem mnohem shovívavější.

„Doba se mění, rodiče se mnohem víc bojí a terén je méně bezpečný. To, že si dřív děti vyšly před barák 
a normálně si hrály, je dneska těžké. Ploch, které jsou volné a kde si mohou třeba olamovat keře a nikdo je za to nepeskuje, ubývá," tvrdí psycholog.

Pokud děti nemají příležitost být pohybově aktivní, budou tím častěji u počítače. Motivovat by je měli jak rodiče, tak škola. „Cesta vede přes aktivity, kde nejde o výkon. Jde o to, aby se děti trochu vyblbly. Bohužel dneska i tělocvik ve škole je spíš o tom zaběhnout osmistovku v určeném čase," dodává Mertin. Důležité je dát jim příležitost naučit se různé aktivity právě, když jsou malé a nevadí jim, že něco neumí. Horší je to v pozdějším věku, kdy je pro ně snazší, než se někde ztrapňovat, zůstat sedět doma třeba u PC her.

Zdena Kolářová