Nejdražší voda v celém kraji teče z kohoutků v Hradci Králové i ostatních městech bývalého hradeckého okresu. Za posledních deset let se její cena téměř zdvojnásobila. V roce 2006 lidé platili za metr krychlový zhruba 48 korun, letos budou muset z peněženek vytáhnout kolem devadesáti korun.

„Hlavním důvodem letošního zdražení je kromě inflace také vyšší nájemné za pronájem vodárenských sítí a dražší výroba pitné vody z řeky Orlice," řekl náměstek VAKu Hradec Králové Pavel Loskot.

U průměrného spotřebitele představuje zdražení růst nákladů o asi 42 korun za rok. Cena vody skládá z takzvané pohyblivé a pevné složky. Například vlastník rodinného domku či bytového domu se čtyřmi až pěti byty zaplatí ročně v pevné složce 1116 korun. Pokud bydlíte ve větším bytovém domě, náklady pevné složky jsou sice větší ale rozpočítají se mezi více lidí.

Zlevnění vody obyvatele Hradecka rozhodně nečeká, naopak může být ještě hůře kvůli plánovanému zvýšení poplatků za vypouštění odpadních vod i využívání podzemních zdrojů pitné vody.

„Nevím, z jakého důvodu, by měli lidé pít vyčištěnou odpadní vodu za enormní náklady s tím spojené, když na druhé straně existuje kvalitní podzemní voda, ze které lze jednoduše vyrobit pitnou vodu. Teď už chybí jen poplatek za to, že dýcháme znečištěný vzduch," nechápe návrh starosta Nového Bydžova Pavel Louda, který je i členem představenstva regionální vodárenské společnosti.

Cena vody se nelíbí ani lidem. „Bydlel jsem nějaký čas v Praze a ani tam snad není voda tak drahá jako v Hradci. Vydělávají na tom, že vodu k životu potřebuje každý. A málokdo se bude kvůli pár korunám navíc omezovat ve sprchování nebo vaření," svěřil se Hradeckému deníku Petr Svoboda z Hradce Králové.

Jak se zvyšovala cena vody?
2006 - 48,49 korun
2007 - 49,90 korun
2008 - 56,60 korun
2009 - 64,80 korun
2010 - 67,77 korun
2011 - 71,40 korun
2012 - 78,49 korun
2013 - 82,74 korun
2014 - 85,55 korun
2015 - 88,07 korun
2016 - 89,41 korun

Cenu za metr krychlový vodárny vypočítávají 
z vodného a stočného. 
Ke konečné ceně si ale musíte připočítat ještě pevnou složku, která závisí na kapacitě vodoměru a pro každého je tedy jiná.

Rychlejší než kohoutek

Vodovodní potrubí v těchto měsících hodně zatěžuje napouštěný bazénů u rodinných domů. Z trubek se uvolňují nečistoty a zaplnit objemný bazén může trvat i několik hodin.

Zájemci tak mohou využít službu napuštění bazénu z cisterny, kdy zaplatí stejně jako za vodu z kohoutku a při vzdálenosti nad 10 kilometrů navíc cestu vozu.

Zásobuje 160 tisíc lidí

Královéhradecká provozní vyrábí a dodává pitnou vodu pro 159 259 obyvatel královéhradeckého regionu, zajišťuje zásobování pitnou vodou zejména prostřednictvím Vodárenské soustavy východní Čechy a několika dalších menších skupinových vodovodů. Celková délka vodovodní sítě je 1293 kilometrů.

Účet za vodu: každý rok o desítky korun více

Ilustrační fotografie.Praha - Naše nejcennější tekutina bude v příštích šesti letech ještě cennější. Hlavně pro naše peněženky.

Ubývající zásoby podzemní vody v ČR přiměly stát zdražit poplatky za její čerpání. Dnes platí vodárny za kubík podzemní vody dvě koruny, podle novely vodního zákona se však tento poplatek bude do roku 2022 postupně navyšovat až na finální cenu 
6 korun za kubík.

„Poplatky za odběr podzemní se od roku 2002 nezměnily, po čtrnácti letech už jejich výše nijak nemotivuje odběratele k šetření tohoto velmi cenného zdroje pitné vody," řekl včera Deníku ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Loňský extrémní úbytek vody v ČR jen potvrdil, že vodní zdroje musíme důsledně chránit," zdůraznil ministr.

Nádrž jako byznys

Cena povrchové vody z nádrží (tuto cenu určují povodí) v uplynulých letech rostla: dnes je to přes 4 koruny za kubík. Tudíž vodárnám, u nichž to technicky lze, se paradoxně vyplatí čerpat kvalitnější (a o polovinu levnější) vodu z podzemí. Mimochodem i čištění této vody je levnější. Podle dat z roku 2014 tak podzemní voda činí už nadpoloviční podíl z celkové produkce v ČR.

Podle Brabce je zvýšení  poplatku ze  dvou na šest korun sociálně citlivé a zákazníci to ani nemusejí poznat. „Zvýšení poplatků nebude mít plošný vliv na cenu vodného," míní ministr.

Návrh zákona ale s určitým růstem cen počítá. Jak konkrétně? Záleží, zda vaše vodárna odbírá spíše podzemní nebo povrchovou vodu z nádrží. Většinou je to půl na půl.

Pokud je závislost vaší vodárny na podzemní vodě  poloviční (a zbytek čerpá z nádrží), ministerstvo životního prostředí očekává růst ceny vody o 18 korun na osobu a rok (čtyřčlenná domácnost navíc 72 korun za rok).

Kdyby (teoreticky) vaše vodárna čerpala  veškerou vodu z podzemí, ročně to 
v průměru bude zvýšení ceny až o 52 korun na osobu 
a rok (navíc 208 korun čtyřčlenná domácnost).

Situace se liší od města 
k městu.

Například Olomoucko, Brno, či Hradecko používá převážně podzemní vodu. Tam by poplatek logicky pocítili více. Naopak regiony Budějovicko a Ostravsko, Liberecko jsou podle MŽP zásobovány převážně  povrchovou vodou z nádrží.

Vodohospodářským firmám se ale zvýšení poplatků nelíbí. Kromě zdražení odběru je čeká zpřísnění limitů při vypouštění odpadních vod, což si vynutí úpravy čističek a další náklady. „V některých lokalitách může cena vody vzrůst i o desítky procent," myslí si František Barák ze  Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR. Ročně by podle něj bylo třeba investovat do opravy sítě 18 až 20 miliard korun, v reálu je to polovina. Stále tak platí, že 17 procent vody se ztratí v potrubí cestou k zákazníkovi.

Největším problémem vodárenství ale zůstává jeho atomizace, kdy v ČR existuje 2500 vodárenských firem, často přitom „trubky" vlastní obec a vodu prodává (a zisk inkasuje) soukromník. „Bohužel nefunguje pravidlo, že čím levnější voda je, tím efektivnější je provoz vodovodů a kanalizací," říká analytik firmy Grant Thornton Pavel Válek. Cenu vody bychom podle něj měli hodnotit podle toho, kolik  daná vodárna investuje do oprav. „Tam, kde je cena vody vysoká a podíl nákladů na obnovu je mizivý, je na místě začít tlouci na poplach," říká Válek.