Desítky telefonů a obdobný počet mailů musel v posledních dnech vyřizovat ředitel Domova důchodců v Černožicích Martin Scháněl. A otázka byla vždy stejná: „Opravdu budete muset vystěhovat důchodce ze zařízení a necháte je svému osudu?"

„Ne, to opravdu nehodláme udělat. Hledáme vhodné náhradní prostory po dobu rekonstrukce Domova. Na ulici taky nikdo neskončí. Nadále budeme v náhradních prostorách poskytovat sociální služby pro všechny naše klienty a dál budeme klienty přijímat," odpovídá ředitel Martin Scháněl, který za dotazy ohledně „konce" domova pro seniory vidí malou informovanost veřejnosti a velký renonc v podobě špatné interpretace dostupných zpráv o připravované rekonstrukci objektu, který letos oslaví devadesát let vzniku. A že objekt rekonstrukci potřebuje jako pověstnou sůl, je vidět takřka na každém kroku.

„Například sociální zařízení je umístěné na společné chodbě, kdy z některých pokojů je vzdálené i více, než třicet metrů," říká ředitel na chodbě, která má, stejně jako i ostatní prostory objektu, zvláštnosti, nad kterými by kroutil hlavou i mnohý lovec záhad.

„Sice se tu v minulosti dělalo několik dílčích oprav, ale některé jsou tak záhadné, že dodnes nevím, jak to mohli tehdejší dělníci, popřípadě projektanti, udělat," pozastavuje se ředitel sociálního zařízení nad zvláštním oddělením pokojů od samotné
chodby. Do jedněch dveří tak vede takřka dokonalý bezbarierový přístup, zatímco dveře jen o pár metrů dál „zdobí" asi deseticentimetrový schod, který bezbariérovým dělá až pomocná strmá betonová rampa. Ta je i u dalších dveří, jen s opačným sklonem.

„Dodnes to nechápu. Jen vím, že se tak stalo hodně dávno, v době kdy se tu dělala nová podlaha," dodává Martin Scháněl.

Ředitel Scháněl: „Důchodci na dlažbě neskončí"

Martin Scháněl, ředitel Domova důchodců Černožice.Černožice /ROZHOVOR/ - Stačí jedna špatně přečtená věta a rozběhne se kolotoč vysvětlování. Své o tom ví ředitel Domova důchodců v Černožicích Martin Scháněl, který posledních několik dní musí dementovat zprávu o tom, že toto zařízení po dobu plánované rekonstrukce „vyhodí na ulici" všechny klienty.

Poslední dobou musíte vyvracet fámy o tom, že přes sto vašich klientů skončí na několik měsíců na dlažbě. Jak podle vás toto nedorozumění vzniklo?
Asi to vyplynulo ze špatně interpretované zprávy. Tak, jak vyšly různé novinové články, tak se v nich několikrát objevilo, že Domov, respektive kraj, naše klienty vystěhuje, což byla nosná zpráva. Ale asi nikdo pak nečetl dál, jelikož by zjistil, že na ulici rozhodně neskončí, ale že se hledají vhodné náhradní prostory. My tak nikoho vystěhovávat nebudeme, jen přestěhujeme naši celou službu, kterou budeme tak dál poskytovat. A to v celém rozsahu. Po celou dobu rekonstrukce, která je plánována na čtrnáct měsíců, tak budeme přijímat i další žádosti. Rekonstrukce se totiž týká jen prostor, nikoliv služeb.

Stejně však zpráva vzbudila docela rozruch. Asi máte teď docela perné dny, kdy tuto „kachnu" musíte dementovat.
Těch telefonů bylo opravdu hodně. Lidé však nevolají jen mně, ale i sociálním pracovnicím. Navíc se nás na stejné téma ptají i naši klienti. Ty nejvíce zajímá, co s nimi bude. Volají nám také jejich rodinní příslušníci a zájemci, kteří u nás mají podanou žádost. Těm všem musíme vysvětlovat, že služby budeme dál poskytována a nic se prakticky 
nemění.

Kromě telefonů musíte řešit 
i samotnou opravu. Kdy začne?
Se stoprocentní přesností to teď nemohu říct. V současné době se totiž připravuje výběrové řízení na dodavatele stavby. Teprve poté se bude připravovat samotné stěhování. Pokud půjde vše podle plánů, měly by práce na objektu začít na podzim.

A pak začne akce Kulový blesk?
Kulovým bleskem bych to zrovna neoznačil, ale rozhodně to bude logisticky náročné. Předpokládám, že to bude asi dvouměsíční proces. A to jak co se týče převozu našeho majetku, tak i stěhování majetku našich klientů.

Máte už vůbec nějaké náhradní prostory?
Co se týče  náhradních prostor, tak v současné době se připravuje soutěž na jejich pronájem. Máme vytipované objekty, které budou naše podmínky splňovat, takže určitě někoho najdeme.

Neuvažovali jste také o možnosti klienty „rozhodit" do jiných podobných zařízení v kraji?
Nad tím jsme opravdu neuvažovali. Přišlo by nám to neetické. Nechceme klienty rozdělovat. Chceme se přesunout jako celek. A to včetně personálu. Mám zájem udržet jak zaměstnanost, tak zároveň chci zachovat náš, za roky již sehraný, pracovní tým. Posílat někoho tam a jiného ona, to by bylo špatné. Naši klienti jsou staří a křehcí a potřebují mít své jistoty. A to třeba už jen samotný zažitý personál.

Není však zbytečné si na čtrnáct měsíců pronajmout prostory?
Není. Navíc většina podobných zařízení v kraji má plné kapacity i pořadníky. Byla tu i varianta, že by tu část klientů zůstalo po dobu rekonstrukce, ale i ta padla. Takže bude lepší je opravdu přestěhovat jako celek. Jsou už na sebe zvyklí a stačí, že si budou muset zvykat na jiné prostředí. Kdyby se jednalo o mladé lidi, asi by to nebyl problém je rozdělit, ale náš věkový průměr je pětaosmdesát let.  Chceme  jim, když ne tady, tak v okruhu známých, prostředí zachovat.