Bažant u soudu prohlásil, že pozemky byly územním rozhodnutím změněné na stavební parcelu a o čtyři roky později jim byly vyvlastněny jako orná půda. „Když mi někdo násilím sebere pozemky po mých předcích a o 400 metrů dál někdo jiný dostane 1100 korun za metr čtvereční a já dostanu osm, respektive 38 korun, tak je někde zřejmě nějaká vada," řekl Bažant.

Vyvlastněním pozemků, které Bažant vlastnil se sestrou Leonou Šimůnkovou, tak podle něj byla porušena jeho lidská práva daná Ústavou. A požaduje u soudu zrušení vyvlastnění těchto zhruba 3500 metrů čtverečních. Ty leží nedaleko Praskačky mezi Hradcem a Libišany. Chce rovněž, aby ŘSD zaplatilo náklady na proces. Bažant se cítí poškozen rovněž tím, že mu bylo znemožněno pozemek prodat firmě, jež dálnici stavěla. „V důsledku jednání ŘSD nám byl tento obchod znemožněn," dodal.

Stát Bažantovi původně nabídl odkup pozemků pro sjezd
z dálnice u Praskačky za 63 korun za metr čtvereční, on však chtěl jednat o zhruba 250 korunách. Bažanta pak k podání žaloby vedlo podle jeho slov především arogantní jednání státu.

„Také chci po dálnici jezdit, ale nabídnutou cenu jsem nechtěl respektovat. Navrhl jsem, že o ní budu jednat. Oni to však odmítli a řekli, že mi dají peníze podle tabulkové hodnoty vyvlastněného pozemku. To jsem nehodlal akceptovat, ale od té doby se mnou nikdo nejednal. Poté následovalo vyvlastnění," uvedl už dříve Bažant.

Arogance státních úředníků ostatně před 16 lety stála i za vzdorem farmářky Havránkové ze sousedních Plačic. Bažantovi se navíc nelíbí, že stát vyvlastnil pouze pozemky pod sjezdem z dálnice a jemu zbyly dvě malé parcely v těsném sousedství autostrády, které není podle něj možné využívat. ŘSD od počátku argumentovalo, že nemohlo uzavřít dohodu za cenu vyšší, než jaká byla v dané době stanovena, a postupovalo podle zákona.