Když hejtman Lubomír Franc oznámil, že svůj post už obhajovat nebude, zdálo se, že jedničkou na kandidátce bude poslanec a náchodský starosta Jan Birke. Vše však zmařily jeho nečekané zdravotní problémy a ČSSD čekalo poměrně dlouhé období hledání. Jméno svého lídra oznámila jako poslední z velkých stran. Volba padla na  historika a vysokoškolského pedagoga Jiřího Štěpána.

Jak se historik dostane k politice?
Historie je o politice. To je jedna linie. Ta druhá je rodinná tradice. Dědeček a babička byli členy sociální demokracie, takže u mě je to přirozený vývoj.

Lídrem kandidátky ČSSD jste se stal trochu nečekaně.
Poté, co Jan Birke musel odstoupit, byla sociální demokracie ve složité situaci. Proto nastala širší diskuse i řada jednání a vše vyústilo v tuto nabídku. Členové ČSSD mi pak v rámci vnitrostranického referenda, vlastně stranických primárek, dali najevo podporu.

Váhal jste? Nebo jste byl od začátku rozhodnutý, že tuto výzvu přijmete?
Samozřejmě jsem to zvažoval, ale je to nabídka, která se nedostává často. Navíc jsem cítil podporu ze všech okresů, a tak jsem ji přijal.

Kraj vede vaše strana s KSČM. Co se jim podařilo a co ne?
Z žebříčků hodnotících, jak se kde žije, vychází  Královéhradecký kraj jako dobré místo pro život: nemá ekologickou zátěž, je zde rozumná síť dopravní, zdravotnická i školská. To může lákat také lidi z jiných krajů.
Je pravda, že v závěru funkčního období nynějšího vedení kraje se některé věci zkomplikovaly. ÚOHS řeší tendr na modernizaci náchodské nemocnice a zrušil tendr na autobusovou dopravu. Kraji končí smlouvy s dopravci a musí zabezpečit, aby se obyvatelé dostali do práce, do školy, k lékaři či za zábavou. To, že tato situace nastala před volbami, je shoda okolností. Není to příjemné ani pro radu, ani pro zastupitelstvo, ale je to realita.

Pokud  ve volbách uspějete padne řešení těchto problémů na vás…
Jestliže ÚOHS rozhodne, že tendr musí být vyhlášen znovu od samého počátku, pak do doby, než se vysoutěží nový dopravce, musí kraj zajistit dopravu. Může to spadnout na budoucí zastupitelstvo – o tom, kdo věc bude řešit, rozhodnou voliči.

Bude třeba víc jednat s odbory?
Já myslím, že bude nutné více jednat se všemi. Řidiči, kteří dopravu autobusy denně zajišťují, jsou součástí systému. Kraj ovšem nemůže zaměstnavatelům přikázat, kolik jim mají platit.

Osmdesát procent
O tom, že jako politik je Jiří Štěpán (37) pro lidi zajímavý, svědčí jeho kandidatura v posledních volbách do Poslanecké sněmovny. Voliči ho preferenčními hlasy vykřížkovali ze 17. místa až na třetí. Do sněmovny se nedostal jen velmi těsně. Jako lídra kandidátky ČSSD do krajských voleb ho nedávno ve stranickém referendu potvrdilo 80 procent hlasujících.
Jiří Štěpán nyní působí na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové jako proděkan pro vědu, výzkum a tvůrčí činnost.

Jak vnímáte problém zdravotnictví?
Je to celorepublikový a dokonce celoevropský problém. Německo od nás může stahovat lékařský personál díky lepším platům i podmínkám. Jak z toho ven?  Kraj zavádí systém stipendií, kterými chce podpořit mladé lékaře ve vybraných oborech a zajistit si tak jejich služby na čtyři roky. Důležité však bude, jak se k problému postaví vláda. Pro lékaře je významná i otázka prostředí a kariérního růstu. Na druhou stranu je u nás lékařská profese velmi vážená. A právě spojení obecného komfortu a pocitu, že práce má smysl a na pracovišti jsou dobré vztahy, může vést k tomu, že lékař zůstane tam, kde žije, a nejde kvůli vyššímu platu až na druhý konec světa.

Kraj řeší i nedostatek pracovníků v technických profesích. Zatím však stále chybějí.
Ano, kraj má motivační stipendia pro studenty technických oborů a přijal i opatření, aby zatraktivnil výuku technických předmětů na středních školách. Odborné školy však musejí zintenzivnit spolupráci s firmami. Například ZVU Strojírny mají odborníky, kteří dokáží studenty připravit na praxi.  Studenti se seznamují s prostředím a mnohdy vědí, kam po ukončení školy nastoupí a za jaký plat. A jistota zaměstnání je nejzásadnější. Tyto problémy ovšem souvisejí s populační křivkou, která je poměrně nepříznivá.

Kraj věnoval velké úsilí budování průmyslové zóny Kvasiny…
Dopad kvasinské průmyslové zóny na Rychnovsko a vlastně na celý kraj je velmi příznivý. Na Rychnovsku činí nezaměstnanost okolo 2,5 procent, a to tam dojíždějí i lidé z Hradce Králové, Jaroměře a Pardubického kraje. Vzrostla tam také poptávka pro službách a ubytovacích kapacitách. Škoda Auto má v Kvasinách vlastní vývoj, takže není pouhou montovnou, která by mohla být za pár let přesunuta někam jinam. Samozřejmě být závislý na jednom segmentu a jedné firmě není ideální, takže je důležité věnovat pozornost i textilkám, dřevozpracujícímu podnikům a dalším firmám.

Jaký je stav silnic v kraji? Skončí někdy stížnosti řidičů?
Hejtmanství každoročně plánuje seznam oprav a rekonstrukcí. Velmi v tom pomohly evropské dotace, a  také zde je patrný dosah kvasinské průmyslové zóny, kde jsou komunikace ve velmi dobré kvalitě a navíc se tam bude rozšiřovat železniční trať z Kvasin do Týniště. Samozřejmě není možné najednou opravit všechny silnice. Ale je potřeba pokračovat. I když u hlavních silnic je to primárně záležitost státu.

Někteří starostové si stěžují, že je kraj ve vztahu k obcím odtažitý a málo s nimi komunikuje…
Já nyní v krajském zastupitelstvu nejsem, ovšem chápu, že mohou mít ten pocit. Kraj a obce nemohou být nepřátelé, ale partneři. Na kandidátce nyní máme několik úspěšných starostů a myslím, že toto osobní propojení pomůže k lepší komunikaci.

S kým byste byli ochotni po volbách spolupracovat?
My bychom samozřejmě byli rádi, kdybychom měli možnost naplnit svůj program. Dovedu si představit spolupráci se všemi demokratickými politickými stranami a hnutími, které budou kandidovat. Naopak si nedokážu si představit spolupráci s extrémními politickými stranami nebo hnutími, která jsou nyní vytvářena a která jsou akcemi na jedno použití.

Myslíte, že by v budoucnu problém s migranty mohl přinést vzrůst obliby extremistických stran?
V případě Německa jsme toho bohužel svědky. Česko nyní s migrací problém nemá, počet uprchlíků je zde naprosto mizivý. Ale samozřejmě je jasné, že pokud z toho někdo bude chtít vytvářet politický problém nebo téma, na němž bude budovat svou politickou budoucnost, pak to udělá. Ale Česko i bývalé Československo byly vůči jiným národům poměrně tolerantní, proto si nemyslím, že by občané podobná seskupení ve větší míře volili.

Volební seriál Deníku
Za půl roku budeme volit reprezentaci Královéhradeckého kraje: Kdo  chce usednout do hejtmanského křesla? Co kraji chce přinést a jaké jsou jeho názory?
Deník přináší každou sobotu od 9. dubna do 21. května sérii rozhovorů se sedmi lídry, kteří by se hejtmany mohli stát.
Proč zrovna tito? Jejich strany se buď na vedení krajské samosprávy podílejí nebo mají podle posledních průzkumů volebních preferencí šanci se do krajského parlamentu dostat.