Už jen případná nepředvídatelná okolnost by mohla ohrozit zápis hradeckého Červeného dvora na seznam kulturních památek.

Podle Ministerstva kultury má totiž tento dům na okraji Hradce Králové, kterému někteří díky jeho rudé barvě přezdívají Katovna, na zapsání mezi kulturní památky jednoznačný nárok.

„V současné době zatím běží řízení a jeho rozhodnutí bude všem účastníkům zasláno v nejbližších dnech," informovala Deník mluvčí ministerstva Simona Cigánková s tím, že účastníci řízení mají právo proti rozhodnutí podat rozklad.

Podle člena Komise místní samosprávy Pražské předměstí – sever Miloš Berounského, který je ve stálém spojení se současným majitelem objektu Petrem Krejčířem, se však z jeho strany takové výtky rozhodně ministerstvo nedočká. „Pokud má ministerstvo na celou věc takový pohled, rozhodně nebudeme chtít toto řízení nikterak zdržovat a odvolávat se nebudeme," řekl Berounský.

Ministerské úředníky 
ke kladnému stanovisku přiměla jedinečná ukázka barokního umění. „I přes špatný stavebně-technický stav zaviněný dlouhodobou neúdržbou je Červený dvůr hodnotnou – a pro Hradecko jedinečnou – ukázkou barokní usedlosti dochované v hmotě, s neporušenou dispozicí i řadou umělecko-řemeslných prvků," uvedla Simona Cigánková.

Hradecká Katovna míří mezi české památky a také do map

Červený dvůr, nebo též Katovna, má velkou šanci na to, aby se dostal na seznam kulturních památek. Ministerstvo kultury, které je poslední instancí, která by toto mohla ohrozit, zatím tomuto záměru fandí. „Pro své hodnoty historické, umělecké, urbanistické a jako projev tvůrčích schopností a práce člověka by Červený Dvůr 
i objekt chlévů s výměnkem a obilnou sýpkou mohl naplnit podmínky ustanovení zákona o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, pro prohlášení věci za kulturní památku," informovala Deník jeho mluvčí Simona Cigánková.

„Jestli se tak nakonec stane, budu neprodleně informovat Klub českých turistů a další instituce, aby Katovnu vnesli do map," řekl Miloš Berounský.

Střípky z legend o historii „Katovny"

V okolí Hradce bydlel kat Hudlivaněk, posledně ve Farářství, v katovně v polích proti nádraží kuklenskému. Popravil vlastního synovce Adolfa, odsouzeného k smrti 
pro spáchanou vraždu dívky, jíž uškrtil pentličkou z jejího vlastního šatu, zprvu ji zneuživ. Po něm katovství převzal Hořínek, děd dnešního podnikatele staveb, pak onen úřad zrušen. Na dvorku onoho stavení je svatý kříž (pozn. jde pravděpodobně o Červený dvůr).
Zdroj: DOUBEK Z. a LAJDAR M.: Město pod bílou věží – Čtení o starém Hradci II

„My ale v Červeném dvoře hledáme jinou smrt. Tu, kterou ztělesňoval kat. Která na sebe vzala podobu mistra popravčího. Je možné, aby ho kronikáři ne věčné časy nezaznamenali? Je možné, aby se jeho jméno nevyskytlo v souvislosti s Červeným dvorem, kdyby tam někdy opravdu žil? Je možné, aby si o tom lidé alespoň nevyprávěli, aby toto vyprávění nepřecházelo z generace na generaci a nezakotvilo nakonec v lidové pověsti? To lze jen velmi těžko předpokládat. Červený dvůr zůstává v dějinách anonymní, protože kat, který ho mohl svým způsobem „proslavit:, v něm nikdy nebydlel. Ale proč se tedy dům ve Farářství s číslem popisným jedna dodnes natírá červenou barvou, tolik připomínající krev?… Ještě jednou nám pomůže staré vyprávění, jehož věrohodnosti se už asi nikdo nedopátrá: Červený dvůr býval původně bílý jako všechna okolní stavení
z cihel nebo kamene vystavěná. Jeden z jeho majitelů zabil hradeckého měšťana a měl být ztrestán smrtí. K soudu se dostavil také král, který právě přijel do města. Protože byl veliký dobrák a protože u odsouzeného viděl opravdovou lítost, změnil trest smrti v žalář a nakázal, že od té doby musí se dům natírat vápnem s krví, aby na věčné časy pamatovali si lidé okolní i zdejší, že pro malichernost nemá jeden druhého zbavovat života."

Zdroj: Petr Brázda: Nenalezený katův dům. Pochodeň 5. 8. 1967