Ledovka se v posledních dnech stala „žhavým" tématem takřka po celé republice. K současnému období ale ve větší či menší míře patří každoročně a nezbývá, než to přijmout jako fakt.

Jak ale ledovka vzniká? Co tenhle jev, mající sílu téměř zastavit dopravu, zapříčiňuje? Nad tím se zamyslel i odborný pracovník úpické hvězdárny Richard Kotrba.

„Jak teplota klesá k nule, jednotlivé molekuly vody se nuceně uspořádávají, ale zuby nehty se brání skokovému přechodu do tuhé fáze krystalizaci a to až tak, že je vodu možné ochladit pod Celsiovu nulu, aniž by se vytvořil led. Při dalším ochlazování se dosáhne stavu, kdy je kapalná fáze z nějakého důvodu fyzikálně neudržitelná a soustava se velmi rychle jako celek změní zmrzne," předeslal úvodem. Při zkoumání čisté vody o malém objemu tak lze vodu pomalu ochlazovat až k 40°C.

„V přírodě se čas od času stane, že se kapičky deště, nebo mrholení cestou k zemi ve studeném (pod bodem mrazu, ale ne příliš) vzduchu přechladí, ale nezmrznou. Pokud taková drobná přechlazená kapka, reprezentující při letu téměř izolovanou termodynamickou soustavu, dopadne na prochlazený podklad (zem, asfaltová silnice, elektrický drát…), jehož teplota je pod bodem tuhnutí vody (nebo dokonce velmi těsně nad ním), dojde k narušení této soustavy, kapka se při nárazu destruuje, rozteče a okamžitě ztuhne promění se v pěkný průhledný led," vysvětluje Richard Kotrba.

Pomalu tak narůstá vrstvička ledu, která je velmi tvrdá, hladká a houževnatá. Pokud je příčinou déšť, může nakonec nabýt i značně velké tloušťky.

Ledovka byla a bude. Jak ale vzniká?

Dostat ledovku z okna automobilu je někdy opravdu zážitek, stejně jako cesta po zledovatělém chodníku či silnici. Co tomu ale předchází? Odborný pohled na věc představil pracovník úpické hvězdárny Richard Kotrba.

„Ledovka vzniká zpravidla při teplotách těsně pod bodem mrazu, kdy se padající kapky ještě udrží v metastabilní fázi a podklad, na který dopadnou je přitom již dostatečně studený. Tento námrazový jev se kvůli nutnosti přesné předpovědi vývoje teploty vzduchu i země a druhu a charakteru srážek, obtížně předpovídá," doplňuje k jednomu z vysvětlení vzniku ledovky Richard Kotrba.

Druhé vysvětlení více reflektuje obecně rozšířené znalosti chování vody. „Pokud je podklad prochlazený výrazně, mohou ledovku způsobit i nepřechlazené kapky deště či mrholení. Výrazná prochlazenost podkladu zajistí rychlé ztuhnutí dopadajících kapek a vznik ledovky mírně modifikovaným mechanismem. Teplejší déšť v tomto případě ale spolu s teplem uvolněným fázovou přeměnou podklad pozvolně ohřívá, takže pokud je teplota okolí kladná, nemusí mít takto vzniklá ledovka příliš velkou trvanlivost. Na její okamžitou schopnost znepříjemnit lidskou existenci, stejně jako na nesnadnou předpověď jejího vzniku to však příliš velký vliv nemá," dodává vědecký pracovník úpické hvězdárny.