Právě v těchto dnech končí čtyřletý projekt. I když jeho název Stabilizace významných lesních ekosystémů čtenářskému oku moc lahodit zřejmě nebude, pro Krkonošský národní park projekt hodně znamená.

Nyní je nejlepší stav za stovky let

S jeho pomocí se totiž podařilo mnoho práce na obnově porostů a také na stabilním růstu lesů. Nešetrné zásahy do porostů v minulosti, pěstování smrkových monokultur a imisní zátěž by bez zmíněné snahy o změnu mohly vyústit v ekologickou katastrofu, obdobnou jako v osmdesátých letech minulého století. Správa Krkonošského národního parku dostala na obnovu lesů 82 milionů korun. Byly to dotační peníze.

„Po čtyř letech intenzivní práce lesníků i dodavatelů si troufám říci, že krkonošské lesy za posledních 400 let nebyly v tak dobrém stavu jako nyní," konstatoval v závěru týdne ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

„Druhovou, věkovou a prostorovou strukturu lesů do třiceti let jsme upravili na bezmála sedmi tisících hektarech, tedy asi na čtvrtině všech lesů národního parku," vypočítal ředitel Hřebačka.

Správci nejvyšších českých hor též vybudovali 600 přehrážek, které mají zajistit obnovu vodního režimu v lesích.

I tetřívek obecný 
má kde tokat

„Zaměřili jsme se na úpravu dvanácti ploch pro tokaniště tetřívka obecného. Do lesů jsme dosadili téměř 24 tisíc sazenic buků, jedlí, javorů, jeřábů a bříz. Z pohledu lesníka jsem přesvědčen, že nyní mají zdejší lesy před sebou dobré vyhlídky," uzavřel ředitel Jan Hřebačka. Zmíněnou stabilizaci odborníci směřovali do mladých porostů, uměle založených v období tzv. imisních těžeb. V některých lokalitách s dlouhodobě početným výskytem tetřívka obecného.

„Hlavním cílem byla obnova a podpora jejich biodiverzity (včetně umožnění existence fragmentů nelesních ekosystémů a biotopů vhodných pro tetřívka obecného). Vedlejším efektem projektu bude i nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech ohrožených emisemi," vysvětlil mluvčí ochranářů Krkonoš Radek Drahný.

Pohled do minulosti ledacos ozřejmí:

Současný stav lesních ekosystémů v Krkonošském národním parku je výsledkem především hospodářského a politického vývoje. Na přelomu 18. a 19. století započalo plánovité obhospodařování lesů. Prakticky jedinou obnovovanou dřevinou byl smrk, jehož osivo bylo masivně nakupováno u semenářských firem především z Rakouska. Naprostá většina původních lesů Krkonoš byla postupně přeměněna na smrkové monokultury často nevhodného genetického původu. Tyto změny měly fatální dopad na biodiverzitu a stabilitu lesních ekosystémů. Značná část málo stabilních lesních porostů byla v období po roce 1980 rozvrácena působením imisně ekologických stresů. V rámci tzv. imisních těžeb bylo holosečně vymýceno nebo se totálně rozpadlo cca 8 000 ha lesa. Holé plochy byly opět hustě zalesněny převážně smrkem ztepilým, často jiného původu než krkonošského. Zamokřená stanoviště byla odvodňována již od 19. století. Zásadní změna obhospodařování lesních porostů Krkonoš nastala teprve po roce 1994, kdy byla příslušnost hospodařit s majetkem k lesům ve státním vlastnictví na území KRNAP a jeho ochranného pásma převedena na Správu KRNAP.