Jak se vypočítává správný termínV kalendáři se vyhledá první úplněk měsíce po prvním jarním dnu (21. březen). Velikonoce začínají pátkem (zvaným „Velký") po tomto dni.

Datum Popeleční středy se vypočte následovně: od pondělka toho týdne, končícího Velikonoční nedělí, odečteme 40 dní.
Masopustní úterý je jeden den před Popeleční středou.

Masopust trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6. ledna – až do úterý, které předchází Popeleční středě. Název Popeleční středa vznikl podle tzv. „udílení popelce".

Popelec je popel ze starých ratolestí kočiček, posvěcených na Květnou neděli předešlého roku.

Maškarní průvody vyráží do ulic na mnoha místech okresu. Místní obyvatelé masopustní průvod vítají a mnohdy se také aktivně zapojují.

Uplynulý víkend byl ve znamení masopustu hned v několika obcích. Maškary tento víkend obcházely domácnosti například v Albrechticích nad Orlicí nebo v Semechnicích.

Jinde ale na ten pravý masopust teprve čekají. V Přepychách se místní obyvatelé do průvodu zapojí příští sobotu 6. února. „Před několika lety se u nás v obci tato tradice obnovila a od té doby má u místních opravdu velkou oblibu," prozradila starostka Přepych Zdeňka Seidelová.

Masopust v Přepychách vypukne letos již pošesté. Nebudou chybět tradiční zabíjačkové speciality, které připraví místní hasiči. Ti akci pořádají společně s místním sdružením ProPřepychy.

V obci se osvědčila také metoda, která ukáže, jaké domácnosti mají o masopustní průvod zájem. „Několik dní před průvodem roznášejí organizátoři letáčky místním obyvatelům, kteří mohou nahlásit, jestli chtějí, aby je masky také navštívily. Pokud mají zájem, aby přišly, vyvěsí letáček na viditelném místě," vysvětluje dále starostka Zdeňka Seidelová.

Průvod tak bude vědět, kam má jít a kde si to nepřejí. Šestého února masopust vypukne také v Ličně.

V Ličně má oslava masopustu dlouholetou historii. Masopustní veselí se tu traduje už desítky let. Přerušila ho pouze válka, protože v té době se slavit nesmělo. Masopustní průvod zde organizují dobrovolní hasiči. Maškary se tu tradují i v rámci rodin. Do průvodu vyrazí například otec, syn i dědeček.

V sobotu tu maškary vyrazí za hudebního doprovodu Valanky. Projdou postupně Lično, Ostašovice i Radostovice.

Masopustní veselí už mají za sebou v Albrechticích nad Orlicí. Zde se masky vyřádily v uplynulou sobotu. Do průvodu se zapojili dospělí, ale i děti. Nechyběla například typická maska ženicha a nevěsty. Ani zde nechyběl hudební doprovod a samozřejmě typické masopustní koblihy. O dobroty tu rozhodně nebyla nouze.

Tradice masopustu

Masopust neboli fašank je časem zabijaček, provoněným koblihami, ovárkem, slaninou a „šňábou" (pálenkou), nutnou pro zahřátí při celodenní obchůzce v mrazivém vzduchu.

S pokáním a postním odříkáním si všech požitků nemá veselý masopust moc společného.

Začíná 6. ledna svátkem Tří králů, vrcholí masopustním pondělím a končí úterní půlnocí. Během následujících čtyřiceti šesti dní, začínajících Popeleční (škaredou, šerednou) středou, si má křesťan odříci požitek nejen z „masiště na pekáči, ale i z teplýho masíčka v pelouchu".

Počátky masopustu i masopustních obchůzek je třeba hledat v předkřesťanském kultu zimního slunovratu. Původně šlo o antické slavnosti, tzv.saturnálie, což byl jeden z nejvýznamnějších a nejradostnějších svátků římského náboženství, slavený na zimní slunovrat k poctě Saturnově. Je faktem, že řada lidových zvyků, spojených (nejen) s masopustem, má kořeny v předkřesťanských oslavách, které se církev snažila alespoň ideově změnit.

Přípravou na třídenní masopustní veselí byl tzv. tučňák, čili čtvrtek před masopustní nedělí, kdy se většinou zabíjelo.

Hlavní zábava připadající na masopustní neděli se často protáhla až do pondělí, kdy byl pořádán tzv. „mužský bál", jehož se mohli zúčastnit pouze ženatí a vdané.

Horácká pověra tvrdila, že jak vysoko bude při tanci vyskakovat selka, tak vysoko ten rok vyroste len. J. J. Ryba píše, že mnohá selka „tak skákala, až pokušení ukazujíce, zavdala příčinu ku chtíči po ní, takže mnozí tu noc s nevlastními obcovali"