„V současné etapě zpřístupníme štolu Bohumír, východní část chodby ve spodní sloji Bohumír a strojovnu těžního stroje. Návštěvníci budou moci nahlédnouti i do dobře zachovalé části stěnové dobývky," informoval Karel Novotný, ředitel obecně prospěšnou společnost Důl Jan Šverma, který za otevřením stojí. Na trase se zájemci seznámí i se zajímavou geologií sedimentárního ložiska. „Při obnově dřevěné výztuže jsme se snažili, aby byla dobře viditelná," podotkl Karel Novotný. K vidění bude i paleontologický nález, obnovená původní výztuž, figuríny horníků při práci i nálezy zbytků původní výztuže a nářadí.

Odvážní návštěvníci budou moci vylézt na povrch pomocí žebříku nově vytvořenou tzv. útěkovou cestou, která vznikla vyhloubením šachtice z povrchu a úpravou bývalé průzkumné dovrchní, ostatní se budou moci vrátit stejnou trasou.

Klid pro netopýry

Podzemí dolu je zimovištěm chráněných netopýrů, a proto bude prohlídková činnost prováděna jen od května do října. Podzemí je ale přístupné také dětem a handicapovaným.

Pracuje se i na přípravě druhé etapy projektu, díky které by se stávající trasa rozšířila o nově vytvořený okruh v 1. patře. V plánu je nové zázemí, před vstupem do areálu kasa, šatna, záchody a restaurace s vyhlídkou na okolí Hronova a Stolovou horu. „Pro podzemí se snažíme získat těžní stroj který by byl instalovaný ve strojovně, a do úpadní na 1. patro i dopravní zařízení, takzvaný panvágl pro dopravu horníků," doplnil Karel Novotný.

Z historie dolu Bohumír v Jívce

V okolí dnešního dolu Bohumír probíhaly průzkumy a těžba již během 19. století. Ve druhé polovině 19. století byly na tomto území zaznamenány pokusy o těžbu měděné rudy a černého uhlí. Už v roce 1853 bylo například otevřeno měděné ložisko dr. Wernerem z Maršova. Hornické práce byly přerušeny v letech 18661868 v době prusko-rakouských válek.

V 19. století byla vyražena štola Bohumír a tzv. dědičná odvodňovací štola svatého Jana. Důl byl znovu otevřen a přefárán v roce 19191920. Od roku 1949 do roku 1958 zde prováděly Východočeské uhelné doly těžbu a průzkum měděných rud chalkozínu, bornitu, pyritu, malachitu, azuritu a covellinu. O rok později začala šestiletá etapa likvidace a dobývací prostor Horní Vernéřovice byl zrušen v roce 1970.