Na filmový scénář by vydal život sochaře Emila Schwantnera, od jehož narození uplynulo 125 let.
Narodil se v malé vesničce Královec jako páté dítě horníka, ve čtrnácti nastoupil do učení v žacléřské porcelánce. Dostal se ale až na Akademii výtvarných umění, o jeho přijetí se zasadil profesor J. V. Myslbek. Zažil peklo první světové války, vysídlení po válce druhé, zemřel chudý a nemocný. A aby jeho život dostál všem uměleckým klišé, i on se zaslouženého uznání díla dočkal až dlouho po smrti.
Muzeum Podkrkonoší připravilo k jubileu Emila Schwantnera výstavu mapující pestrou škálu jeho tvorby. A protože potrvá až do února, připomíná vlastně výročí dvě, V roce 2016 uplyne 60 let od jeho úmrtí.
„Expozice představuje 62 prací, některé dosud nevystavené. Polovina je z našich sbírek, ostatní půjčilo Krkonošské muzeum, Galerie města Trutnova i soukromí sběratelé," připomněl ředitel Vlastimil Málek.
Jedním z nich je Václav Petira, který si vernisáž výstavy nemohl nechat ujít. „Ke Schwantnerovi jsem se dostal přes žacléřskou porcelánku. Sbírám figurky, které tu kdysi vyráběli a postupně jsem se začal zajímat i o jeho dílo."
Spletitý život umělce dává příležitost k objevování stále nových informací. „U některých byst se podařilo potvrdit, že jejich autorem je opravdu Schwantner, podařilo se i zjistit přesné datum, kdy byl odstraněn jeho nejslavnější pomník Tanec smrti. Stalo se tak v červenci 1942 a Němci bronz použili pro válečné účely," připomněl kurátor výstavy Ondřej Vašata.
Válka hrála ve Schwantnerově životě důležitou roli. První světový konflikt prožil v zákopech a tamní hrůzy výrazně ovlivnily jeho tvorbu. „Umělecky nejlepší období prožil od 20. do 40. let v Trutnově, v Husově ulici měl dům s ateliérem. Po odsunu ale i přes své geniální výtvarné schopnosti živořil, neměl žádné větší zakázky a s podlomeným zdravím a v ekonomické nejistotě zemřel," doplnil Ondřej Vašata.
Tanec smrti. Nejvýznamnějším Schwantnerovým dílem v Trutnově bylo bronzové sousoší Tanec smrti. Stávalo ve spodní části městského parku. Jednalo se o sochařské dílo mimořádné úrovně, znázorňující tři o sebe opřené vojáky, marně vzdorující smrti, která jim již sedí v zádech a píská na flétnu melodii zániku. Odhaleno bylo 11. září 1932 k uctěná památky 334 trutnovských mužů, kteří padli v první světové válce. Pomník nacisté 30. července 1942 z parku odstranili a roztavili pro válečné účely.