Rozvoji průmyslové zóny ve Zboží už takřka nic nebrání. Úterní zasedání zastupitelstva města ve Dvoře Králové totiž posvětilo prodej pozemků o velikosti 11,5 hektaru společnosti Karsit Automotive. Ta by ve Zboží měla během dvou až tří let vybudovat moderní halu na výrobu automobilových komponentů. „Investice Karsitu je dobrou zprávou pro celé město. Pokud pominu výši celé zakázky, mohlo by to do města přivést nové mladé a perspektivní občany. Výstavba průmyslové zóny s sebou může navíc přinést mnoho souběžných pozitivních efektů," vyjádřil se starosta města Jan Jarolím. Návrh na prodej zóny se však neobešel bez kritiky opozice.

Karsit dostal zelenou. Průmyslová zóna vyroste

Město se původně zabývalo třemi nabídkami. „Rozhodli jsme se, že společnost Karsit Automotive podala tu nejvýhodnější. Tato nabídka nabízí investice převyšující tři miliardy korun. A co je pro nás velmi důležité – bude realizována ve velmi krátké době. Nabídne práci pro mnoho lidí z celého regionu, kteří nyní musí za prací dojíždět. Důležité je i to, že Karsit má dojednanou významnou desetiletou zakázku, což představuje určitou jistotu," sdělil dřívější stanovisko starosta Dvora Králové Jan Jarolím. Nabídky firem Inzat a Juta proto neuspěly.

SLOŽITÁ SMLOUVA

Jádrem sporu mezi koalicí a opozicí se ovšem stala podoba kupní smlouvy. Město se nakonec s investorem dohodlo na tom, že všechny potřebné investice Karsit zafinancuje sám. Za průmyslovou zónu má firma zaplatit více než 60 milionů korun. Od toho ale budou odečteny náklady, které souvisejí s vybudováním silniční komunikace a především se zemními pracemi a zřízením potřebných sítí. Město by ve výsledku mělo obdržet částku zhruba 20 milionů korun.

„Vzhledem k časové tísni jsme se domluvili, že potřebné přípravné práce budou sice uhrazeny z nabízené částky, avšak jejich realizaci zařídí firma Karsit. Stanovili jsme si finanční rámec těchto prací a smluvně je ujednáno, že v případě jeho překročení uhradí všechny finanční prostředky nad tento rámec společnost Karsit Automotive," vysvětlil starosta města Jan Jarolím.

A právě toto řešení podrobila kritice opozice. „Smlouva je zbytečně složitá. A nejsem si úplně jistý, zda nejde o porušení zákona. Podmínky pro nás nejsou přijatelné," vyjádřil se například opoziční zastupitel Jan Bém. „Město bude na zakázku a terénní práce dohlížet. Firma si je ale povede sama.

Musí totiž zaplatit více než 40 milionů korun za to, aby mohla svůj záměr na tomto pozemku realizovat. Pokud by pozemky mělo připravit město, bylo by to kvůli zákonům o veřejných zakázkách velmi zdlouhavé a investor by nemusel mít pozemky včas," poznamenal zastupitel Nasik Kiriakovský, který na zasedání zastupitelstva prezentoval také případné varianty silničních obchvatů. „Věřím, že aktivita, kterou v této průmyslové zóně nyní vyvíjíme, bude dostatečnou pákou na kraj, aby se snažil dostat z našeho města kamionovou dopravu. Chtěli bychom vyjednat určitý systém obchvatů, který by městu i průmyslovým oblastem ulevil," představil na veřejném zasedání záměr města Kiriakovský,

KRITIKA OD SENÁTORA

Servítky si na veřejném zasedání nebral ale ani senátor České republiky a majitel firmy Juta Jiří Hlavatý. Největší regionální zaměstnavatel nejprve zdůraznil, že nestojí o spory s jiným podnikatelským subjektem a že svou nabídku nemířil proti Karsitu, jak se mnozí domnívali. „Hledáme řešení pro náš závod 03, který je zastaralý a který nevyhovuje moderním podmínkám a je k němu špatná dopravní dostupnost," řekl Jiří Hlavatý. Zároveň vyjádřil obavu nad naivitou dopravního plánu, který město má, a zkritizoval vedení Dvora Králové kvůli nejednotnému přístupu ke své firmě a k probíhající investici firmy Karsit.

Areál průmyslové zóny Dvůr Králové neúspěšně nabízel od roku 2006. Podle informací starosty se na úřadě od té doby vystřídalo celkem 26 investorů, ani jeden z nich ovšem záměr nedotáhl ke zdárnému konci. Hlavními příčinami byly neexistence sítí, vysoký poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu, ale i kopcovitý terén s velkými počátečními náklady za jeho úpravu.

Investice skupiny Karsit se má pohybovat na hranici 3 miliard korun. Nová továrna by přitom měla vyrůst už do roku 2018. Zaměstnání tu mají najít tři stovky lidí různých typů vzdělání.