Na místě Labské boudy bylo rušno už kolem roku 1830. Tehdy se tu v malé budce z kamení, kůry a roští prodával kozí sýr, mléko a kořalka. Teď tu stojí objekt, který patří k nejdiskutovanějším stavbám Krkonoš.

„Před padesáti lety, přesně 6. listopadu 1965, neopatrní řemeslníci zapálili historickou budovu Labské boudy a o deset let později, 15. listopadu 1975, byla otevřena nová, kterou nyní všichni návštěvníci znají. V současné době se snažíme napravit socialistický realismus a Labské boudě jsme letos v rámci pokračující rekonstrukce vtiskli přívětivější podobu. A chceme, aby se na ten pokrok přišli lidé podívat," přeje si spolumajitelka Klára Sovová.

Třeba právě kvůli současným výročím, které se provozovatel rozhodl připomenout symbolicky, padesátiprocentní slevou na ubytování po celý měsíc.

Labskou boudu provozuje společnost AEZZ, která vlastní také Luční boudu a v obou čepuje vlastní pivo Paroháč. Nákladná rekonstrukce je plánovaná až do roku 2020, kdy by měla být Labská bouda upravena tak, aby vyhovovala standardům, které vyžadují turisté ve 21. století. A zároveň aby byla maximálně ekologicky neutrální.

„Padesátileté a čtyřicetileté, tedy dvojité kulaté výročí najednou se opakuje maximálně jednou za deset let a my jsme si proto připravili řádné oslavy, které rozhodně stojí za výšlap do 1340 metrů a zážitek z listopadových Krkonoš," dodala Klára Sovová.

Málokterá stavba budila tolik rozruchu a diskuzí, většina lidí se ale s její existencí v cenné lokalitě Krkonoš smířila. Přitom Labská bouda už ani nemusela stát. Byla na prodej a padaly návrhy na odkoupení státem a zboření.

Ministerstvo životního prostředí ale několik desítek milionů dát nechtělo. Novou šancí pro devítipodlažní betonové monstrum z pera architekta Zdeňka Říháka je tak postupná rekonstrukce.

Pestrá historie a snad i světlá budoucnost Labské boudy

V roce 1830 na místě dnešní Labské boudy začala v improvizovaných podmínkách podnikavá žena zvaná die Blasse (stará Blažková) prodávat kozí sýr, mléko a kořalku. Pozdější majitelé Devátové a Šírové z Rokytnice rozšířili primitivní budovu tak, aby sloužila i k ubytování. V letech 1878–1879 přestavěl boudu hrabě Jan Harrach a dalšími přístavbami ji zvětšoval ještě v letech 1888–1889. V roce 1904 zde zřídil první přírodní rezervaci v Krkonoších. Labská bouda byla oblíbeným místem s vlastním chlebem a řadou krkonošských specialit. Od roku 1934 byl nájemcem Bedřich Hloušek, významný milovník hor a vlastenec, později si objekt pronajal Josef Zapadlo. V roce 1965 bouda vyhořela, nová byla otevřena 15. listopadu 1975. Má 79 pokojů s celkovou kapacitou 120 hostů. Do roku 1996 ji provozovaly Krkonošské hotely – státní podnik. V říjnu 1996 byla Labská v rámci privatizace odprodána soukromému subjektu. Po rekonstrukcích v letech 1998 – 2004 došlo ke znovuotevření. Od září 2012 provozuje objekt společnost AEZZ, která plánuje postupnou rekonstrukci do stavu, který nejen zkrášlí její vzhled, ale nabídne návštěvníkům i kvalitnější ubytování a nové možnosti pro trávení volného času ve vrcholových partiích Krkonoš. 

Ničivé požáry jsou prokletím krkonošských bud

Horské boudy a chaty, poskytující turistům občerstvení i odpočinek, patří neodmyslitelně od nepaměti ke krkonošským hřebenům. Jejich tradice sahá až do 17. století, ale největší slávu zažívaly s rozvojem turistického ruchu na počátku 20. století, kdy se jich v nejvyšších českých horách nacházelo kolem třiceti. Jejich prokletím často bývají ničivé požáry – po jednom takovém před 50 lety, 6. listopadu 1965, lehla popelem původní Labská bouda. Na jejím místě vyrostl o deset let později nový, moderní betonový hotel, který svým vzhledem dodnes vyvolává u veřejnosti negativní reakce.

Výběr nejznámějších krkonošských bud:

LABSKÁ BOUDA – Nachází se u pramene Labe ve výšce 1340 metrů nad mořem v nejpřísněji chráněné zóně Krkonošského národního parku. Devítipodlažní hotel vznikl po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy z poloviny 19. století. Obří betonovou budovu, která má kapacitu 120 hostů a jejíž součástí jsou dvě restaurace, navrhl architekt Zdeněk Řihák. Po roce 1989 byla několik let uzavřena a pro veřejnost se znovuotevřela v roce 2004 po rekonstrukci, která vyšla na více než 15 milionů korun. Stavba od svého vzniku budí negativní emoce veřejnosti. V minulosti se hovořilo o tom, že by Labskou boudu koupil stát a celý objekt by se zboural. Od tohoto záměru bylo nakonec pro jeho celkovou finanční nákladnost upuštěno. Provozovatelem Labské boudy je firma AEZZ, která vlastní i Luční boudu.

LUČNÍ BOUDA – Je nejstarší horskou boudou v Krkonoších, její historie sahá až do 16. století. V roce 1938 při vyklízení českého pohraničí shořela a v letech 1939–1940 byla zrekonstruována a dostavěna do dnešní podoby. Bouda, ležící na Bílé louce, nabízí ubytování pro 150 lidí, v provozu je také restaurace a pekárna. Od roku 2012 je v její budově umístěný minipivovar vyrábějící několik druhů piva Paroháč, který je ve výšce 1410 metrů nad mořem nejvýše položeným podobným zařízením ve střední Evropě.

RŮŽOHORKY – Horská bouda se nachází ve výšce 1280 metrů při hlavní trase na Sněžku z Pece pod Sněžkou. Původně se objekt z roku 1903 jmenoval Leischnerovy boudy, jeho název se změnil po roce 1945. Nedaleko odtud leží přestupní stanice lanovky na Sněžku. Na nejvyšší českou horu slouží turistům od února 2014 nová kabinková lanovka za více než 300 milionů korun, která za první rok provozu přepravila téměř 150.000 lidí. Moderní lanovka nahradila původní sedačkovou lanovku z roku 1949, která byla nejstarší svého druhu v ČR.

ŠPINDLEROVA BOUDA – Původní bouda, ležící na hlavním krkonošském hřebeni na hranici s Polskem ve výšce 1200 metrů nad mořem, pocházela z roku 1784, následně byla několikrát obnovena. Těsně před vypuknutím první světové války sem byla vybudována silnice z osm kilometrů vzdáleného Špindlerova Mlýna. V roce 2005 přístavbu boudy zasáhl požár, poté stavba prošla rekonstrukcí a vznikl zde hotelový komplex s kapacitou 180 lůžek. Dopravní spojení zajišťuje také autobusová linka ze Špindlerova Mlýna.

VOSECKÁ BOUDA – Turistická chata v západních Krkonoších ve výšce 1250 metrů pochází z 18. století. Svoji současnou podobu získala přestavbou po druhé světové válce. Má kapacitu 37 lůžek a jako jedna z mála krkonošských bud nebyla nikdy postižena požárem. Není připojena do elektrické sítě, elektřina je zde vyráběna vlastním agregátem.

VRBATOVA BOUDA – Leží na Zlatém návrší na hřebenech Krkonoš v nadmořské výšce 1400 metrů. Byla otevřena v roce 1964 a je pojmenována po Václavu Vrbatovi, který zde v roce 1913 tragicky zahynul při mezinárodním závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů spolu se svým přítelem, závodníkem Bohumilem Hančem. Nedaleko boudy se nachází mohyla Hanče a Vrbaty, postavená v roce 1925.

Zaniklé boudy:

ČESKÁ BOUDA – Postavil ji v roce 1868 hospodský Herman Blaschke z Malé Úpy na vrcholu Sněžky. Původně měla sloužit pouze v letní sezoně. Postupně byl objekt obestavěn dalšími přístavky. Proslul svými tanečními zábavami a poskytoval také ubytování. Chata postupně chátrala a od roku 1990 byla kvůli vypouštění znečištěných odpadních vod uzavřena. V roce 2004 byla zdemolována. Na jejích základech vznikla v roce 2007 Česká poštovna – dílo architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana. Stavbu tvoří dřevěné díly zpevněné ocelovými táhly se skleněnými tabulemi, které lze zakrýt dřevěnými okenicemi. Je nejvýše položenou poštovnou v ČR. Tato stavba zároveň nahradila původní roubenou poštovnu na Sněžce, která byla v červnu 2009 rozebrána a nyní stojí na Javorové skále na Sedlčansku.

LIŠČÍ BOUDA – Vybudována byla zřejmě již v 17. století ve výšce 1250 metrů na Liščí louce na svahu Liščí hory v centrálních Krkonoších. Hoteliér Johann Fischer z ní počátkem 20. století udělal jeden z největších krkonošských hotelů. V červenci 1948 stavba vyhořela a již nebyla obnovena. Dnes na Liščí louce stojí Lyžařská bouda a hotel Prvosenka.

PETROVA BOUDA – Stála v nadmořské výšce 1288 metrů na hřebenové turistické trase blízko česko-polské hranice v katastru Špindlerova Mlýna. První zmínka o ní pochází z konce 18. století. Od roku 2008 byla zavřena a chátrala, v létě 2011 ji zničil rozsáhlý požár. Podle hasičů byl oheň založený úmyslně, policie však pachatele neodhalila. Do roku 2019 by měla být obnovena, náklady na její výstavbu jsou odhadovány na 120 milionů korun.