Hrnčíři, řezbáři, truhláři, košíkáři a další, další a další.

Malá obec na Královédvorsku se v sobotu stala centrem oblíbených řemesel. Už po jednadvacáté se tu sešla smetánka tradičního umění z celé České republiky, aby návštěvníkům předvedla, jak se tvoří výrobky z proutí, hlíny, slámy, dřeva, vlny nebo skla. Dvě stovky řemeslníků letos ale měly i jiné starosti než prodej a ukázku svého umění. Bez doplňování tekutin to opravdu nešlo.

Vedru navzdory

Také kohoutovské slavnosti ochromila nevídaná dávka teplého počasí. Návštěvníků oproti předchozímu roku lehce ubylo, přesto se jejich počet opět vyšplhal na tisícovky. Nepřijelo se totiž jen za uměním a zručností, lákal ale i bohatý kulturní program, který v posledních letech nedílně k řemeslnému dni patří.

„My už máme vysledované, že když je velké vedro, je to z hlediska počtu návštěvníků o trochu horší. A letošní počasí je extrémní," hlásil v předstihu starosta obce Kohoutov a jeden z pořadatelských velitelů Ladislav Grega.

Tančilo se i zpívalo

Pod hlavním hudebním pódiem bylo ale živo a nacpáno jako každý rok. Hudební sestava kapel areál zaplnila a lidé s Oranžádou, Jelenem či uskupením herce Budaře nechali propuknout taneční vlohy.

Davy teplem prořídly, Kohoutov byl ale znovu plný lidových řemesel

Vedro bylo tématem společenského svátku. Lidé se osvěžovali, kde mohli. Speciálně upravený kropící vůz ulevoval roztékajícímu se asfaltu, pivní chlazení nestíhala a za kousek stínu by každý rád i peníz věnoval.

Kapelník Jindřich skupiny Jelen se jen usmíval. „Taky je u vás takové horko jako tady na pódiu?," ptal se v žertu.

Někteří vynechali

I když počet návštěvníků opticky poklesl, pokladní se opět nezastavili. „Je příjemné, že se v tom vedru nemusím prodírat davem zpocených lidí. I tak je tu narváno," pochvalovala si Helena Sobotková, která na kohoutovskou promenádu každoročně s rodinou přijíždí až z Velkých Přílep u Prahy. „Mám to tady ráda. Mě baví řemesla, na divadelním představení se zase zabaví děti," dodala.

Někteří ale účast na oblíbené akci předem vzdali.

„Do Kohoutova jezdím každý rok. Letos ale ne, horko by mě zničilo. Po deseti letech vyměním řemesla za koupaliště," psala omluvně v předstihu na sociální síti paní Věra.

Vždy svěží keramici

„Horko je úmorné, ale užívejme si to. Za pár měsíců bude zima a všichni budeme zase bědovat, jak by mohlo být tepleji," nenechával se vyvést z míry lektor Keramického studia Kohoutov Petr Toms, jehož hrnčířské umění s „kopacím kruhem" lidé obdivovali po celý den. Ukázka jeho práce se speciálně připraveným materiálem brala dech. „Hlínu mám připravenou předem. Je to docela alchymie a záleží na tom, co chcete dělat. Tahle hlína je průmyslově připravovaná, já si do ní přidávám jen potřebné ingredience," popisoval svou práci návštěvníkům.

Právě keramická škola postavila kohoutovským řemeslům před lety základ. Původně malá akce za kostelem ale dala vzniknout obrovské tradici.

Obliba v současnosti dává práci i místním. „Týden před řemesly jsou přípravy intenzivní. Zhruba třicítka brigádníků, složená převážně z místní omladiny, se nezastaví," popisuje přípravy starosta Kohoutova Ladislav Grega. Jejich nadšení stojí za to!