Bohužel se se šikanou může setkat každá škola. Mnohdy se ale z šikany vyklube pouhé nedorozumění.

„I na naší škole musíme někdy takové problémy řešit. Vždy se ale k nám ta informace naštěstí dostala včas, abychom mohli hned vhodným způsobem zasáhnout. Je ale hrozně složité hned poznat, kdy se opravdu jedná o šikanu a kdy o pouhé nedorozumění. Nejdůležitější je, aby mezi žáky a učiteli nechyběla důvěra a dotyčný se nebál svěřit s tím, co ho trápí," vysvětluje ředitelka Základní školy Masarykova Radka Polívková.

Ta také dodává, že na prvním místě by v každé škole mělo být porozumění k ostatním. Každý žák, ale i učitel, který se potýká s nějakým psychickým problémem, by měl mít možnost se někomu svěřit, aniž by se bál a nedůvěřoval. Takovýto člověk nezůstane ve složité situaci sám, ale může si o tom s někým popovídat a dále to řešit, a to je nesmírná výhoda a pomoc.

Na rychnovské „Masaryčce" se snaží dětem zajisti pocit bezpečí a problémy individuálně řešit.

V mnoha školách v současné době funguje také takzvaná schránka důvěry, kam může kdokoliv napsat, pokud má nějaké potíže, a ty s ním následně řeší výchovný poradce.

Podle pedagogů je to velmi dobrá varianta pro někoho, kdo má problém o nesnázích mluvit nahlas. Pokud to napíše, nemá takový strach.

V poslední době se začíná velmi často objevovat také kyberšikana, tedy obtěžování přes sociální sítě. „Už jsme tu zažili šikanu, kdy žákyně obtěžoval někdo zvenčí přes sociální sítě, naštěstí to ale přišly samy říct výchovné poradkyni a my jsme mohli problém hned řešit," prozradil Roman Novák, ředitel Základní školy Františka Kupky v Dobrušce.

Roman Novák také dodává, že je nejdůležitější začít situaci ihned řešit a na nic nečekat. V dobrušské základní škole naštěstí nedošlo k šikaně žáků vzhledem k učitelům. Bohužel se ale nevyhnuli řešení problémů mezi samotnými dětmi.

„V takovém případě řešíme situaci společně s výchovnou poradkyní a naší preventistkou. Vždy je důležitý pohled zvenčí, takže přizveme také někoho z pedagogicko psychologické poradny v Rychnově," vysvětluje, jak se takový problém řeší, ředitel základní školy v Dobrušce Roman Novák.

Na některých školách ale naštěstí šikanu zatím řešit nemuseli. „S nějakým dlouhodobým a opakovaným obtěžováním mezi žáky ani vůči učitelům jsme se tu doposud nesetkali," uvedla ředitelka Střední zemědělské školy a odborného učiliště chladicí a klimatizační techniky v Kostelci nad Orlicí Yvona Bůžková. Naštěstí to zde vždy skončilo u pouhého hašteření.

Názor psychologa: „Šikana se často zametá pod koberec" Rychnovsko „Šikana je neoprávněné uplatňování moci na někom, kdo se nemůže bránit. Je to cílené chování s obvykle opakovaným užitím násilí vůči jedinci či skupině, kteří se neumí bránit," říká docent psychologie JAN LAŠEK.
„Oběti šikany nějakým způsobem vybočují z normy. V dětství to jsou brýlatí, ušatí či zrzaví jedinci. Psychologie pro to používá termín hypotéza obětního beránka. V člověku je vzbuzena agrese, kterou ze sebe potřebuje vybít. Hledá si jedince či předmět, který je vhodný k odplatě," popisuje Lašek. Podle něho se šikana nejčastěji rozšíří tam, kde platí vnitřní nepsaná pravidla, a ten, kdo jim má zabránit, je nechává fungovat. Objevuje se ve školských zařízeních, v armádě, sportovních klubech, ve vězení, ale i v rodinách či v zaměstnání.
„Šikana učitele jeho žáky je podle mě špičkou ledovce. Kolegové o ní nemusí vědět. Myslím si ale, že by to byla spíš výjimka, kdyby o ní nejbližší okolí nevědělo a neexistovala záminka, jíž by se někdo měl zabývat. Ovšem v současné době se vedení škol k něčemu podobnému nerada přiznávají. Dávají tak totiž veřejně najevo, že jsou neschopná. Proto se šikana často zametá pod koberec," uzavírá Jan Lašek.