Sucho dál trvá, bědují rybníkáři

Stav sucha. Dvě slova, která už teď na jaře hlásí některé toky v Česku, znervózňují meteorology, zemědělce i rybnikáře. Pokud by se totiž opakovalo loňské horké a suché léto, nastali by jim těžké časy. Například právě vyschlé rybníky by v praxi znamenaly menší produkci ryb, a tudíž jejich větší pořizovací cenu. „Uvidíme, co 
s námi udělá nejbližší období, tedy květen až červenec. Zatím bych nechtěl malovat čerty na zeď, ale zároveň není nyní situace nikterak růžová a vzhledem ke zkušenostem předešlého roku jsem opatrný v hodnocení," říká otevřeně ředitel Rybářství Chlumec nad Cidlinou Ladislav Vacek.

Podzemní vody je méně

Souhlasí i meteorologové, hladiny podzemní vody jsou podle jejich údajů aktuálně ještě nižší, než byly ve stejnou dobu loni. „To je logické vzhledem k nesněhové zimě. Vody zadržené v rybnících je zatím u naší firmy o něco málo více než v loňském roce, ale na druhou stranu máme oblasti, kde je vody nedostatek již nyní 
a co s tím udělá léto, je 
ve hvězdách. Potřebovali bychom pořádně deštivé měsíce, aby se doplnily zásoby," říká šéf chlumeckých rybníkářů Ladislav Vacek 
s tím, že běžný déšť v současnosti „vypije" vegetace na polích, lukách a v lesích, které se začínají zelenat 
a potřebují vláhu doslova jako sůl.

Problém je i s vodotečemi 
a nádržemi - tam se totiž dostane pouze ta voda, která přímo na ně spadne, nebo ta, která je ze zastavěného území co nejkratší možnou cestou svedena 
do vodoteče. „A to též není kdoví jaká záchrana, neboť pak chybí v hlubších vrstvách a prameny ztrácí vydatnost," konstatuje 
z Chlumce Ladislav Vacek.

Sucho u Přelouče

Stav sucha vyhlásili odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu už na řadě tocích. Na Hradecku je  zatím situace stabilní, sucho hlásí nejblíže Labe u Přelouče nebo Bělá v Častolovicích. Jak to bude dál si ale ani oni netroufají odhadnout. „To, zda hrozí sucho 
i v letošním roce, bude dáno vývojem srážek a teploty vzduchu v následujícím období. Platí však, že výchozí podmínky stavu zásob povrchových a podzemních vod jsou k počátku května výrazně podprůměrné a startovací pozice tak před letním obdobím není příznivá," přiznávají meteorologové.

To dokládají i nejčerstvější hydrometeorologické předpovědi. Podle nich se čeká mírný pokles stavu hladiny u podzemních vod 
a také by se měla snížit vlhkost půdy, což pocítí především zemědělci. „Už 
na začátku května se vlhkost půdy většinou snížila, zejména v severozápadní polovině Čech. Ve vrstvě do 40 centimetrů klesla vlhkost místy v Polabí, Poohří 
a ve středních Čechách," uvádějí na svém webu meteorologové a dodávají, že 
v minulosti byla Česká republika několikrát postižena víceletým suchem, a to například v letech 1971–1973, 1982–1984, 1989–1992 na Moravě až 1994. Navazující sucho i v letošním roce by tak nebylo zas až tak překvapivým jevem.

Problémy se suchem na polích přetrvávají z loňského roku. Zemědělci mají obavy

Mžany - Loni na začátku srpna měli zemědělci obilí většinou už pod střechou, problém ale nastal při přípravě pole pro další zasetí. Po žních totiž musí zemědělci podmítnout půdu, aby zbytky po obilí nebraly zbytečně vláhu. A také co nejrychleji pole připravit pro zasetí řepky ozimé. To jim sucho loni zkomplikovalo a vypůjčit si například ve Mžanech museli speciální stroj.

„Museli jsme zkoušet různé stroje a technologie, abychom připravili seťové lůžko, aby řepka měla relativně dobré podmínky. 
Později nám pomohla mírná zima," uvedl Jan Pešek, ředitel Zemědělské akciové společnosti Mžany.

Kvůli suchu loni také seli zemědělci obilí později než je obvyklé. „Porosty jsme zakládali až koncem září a začátkem října. Technologický proces zorání, příprava a setí jsme zvládli v podstatě za týden místo obvyklých tří čtyř týdnů. tím jsme využili vlhkost půdy po zorání," vysvětlil Luděk Homoláč, náměstek ředitele ZAS Mžany.

Podle Jana Peška se sucho z loňského roku stále projevuje také na spodní vodě. „Pokud bude počasí jako v loňském roce, tak budu mít veliké obavy," dodal ředitel.

Družstvo sice nepěstuje zeleninu, takže není tak závislé na kapkovém zalévání. „Zalévat obilí by bylo vysoce neekonomické. Co je ale důležitější, tak bychom vodu neměli ani odkud vzít. Máme problém se studněmi a 
v době sucha musíme brát  pro naše zvířata obecní vodu. Ta je samozřejmě dražší. Snažili jsme se v minulých letech hledat další prameny. Našli jsme dva a po vyvrtání hloubkové sondy jsme zjistili, že přítok je tak malý, že by se nestačil doplňovat," dodal Pešek. V běžném létě družstvo čerpá z deseti až dvaceti procent své spotřeby vodu obecního řádu. Vyšší cena ale zdražuje náklady na výrobu mléka.