Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Takový normální život. Co vše je k němu třeba?

Rychnovnsko - Všichni někdy v životě potřebujeme pomoc.

24.9.2014
SDÍLEJ:

Služba Takový normální život umožňuje klientům samostatné bydlení.Foto: Sdružení Pferda

Někteří z nás ji však budou potřebovat stále nebo minimálně po nějakou delší dobu. Jsou lidé, kteří kvůli svému postižení nebo nemoci nezvládnou bez pomoci druhých lidí starat se o svou domácnost, o své peníze, nákupy, úřední záležitosti a podobně. Těmto lidem pomáhá v Rychnově nad Kněžnou a jeho okolí služba Takový normální život, kterou zřizuje sdružení Pferda.

Posláním terénní sociální služby Takový normální život v Rychnově nad Kněžnou je umožnit osobám s mentálním, kombinovaným a jiným zdravotním postižením (psychickým, neurologickým) samostatné bydlení s určitou mírou asistence a umožnit tak těmto lidem život pokud možno co nejvíce podobný tomu, který žijí lidé z majoritní společnosti.

Cílem služby je pomoci při zajištění chodu domácnosti (plánování nakupování, stravování, rozpočtu, úklidu), při uplatňování práv a oprávněných zájmů uživatelů (návštěva OSSZ, městského úřadu, úřadu práce, návštěva lékaře).

Takový normální život chce posilovat pracovní a sociální dovednosti a návyky uživatelů, motivovat je k samostatnému životu, posilovat jejich sebevědomí. Služba může být poskytována najednou 8 uživatelům, vznikla v roce 2010. Paní Veronika je jednou z těch, které těžkosti v životě dovedly až do ústavního pobytového zařízení.

Přináštíme rozhovor s paní VERONIKOU o tom, jak se jí i za pomoci služby Takový normální život podařilo vrátit do normálního, běžného života. Otázky kladl koordinátor sociálních služeb sdružení Pferda Jan Syrový.

Jak dlouho jste byla v ústavu?
V ústavu jsem byla tři roky a před dvěma lety jsem se přestěhovala do Rychnova nad Kněžnou, kde už žiju dva roky.

Co bylo podnětem k vašemu přestěhování?
Navštěvovala jsem Tréninkovou kavárnu Láry Fáry v Rychnově nad Kněžnou a tady mi asistentky nabídly nebo spíše mě dokopaly k tomu, abych vlastně to zkusila, službu Takový normální život, a začala bydlet sama.

Měla jste velké obavy vrátit se z ústavu zpátky do normálního, běžného života?
Já jsem v ústavu byla za takových zvláštních podmínek, že se mi tam ani moc nechtělo, bylo to pro mě řešení v dané situaci. Byla jsem ráda, že se mi naskytla díky službě Takový normální život možnost znovu se zařadit do společnosti, bydlet samostatně. Bylo to po třech letech, po nemoci, nějaké zázemí pro mě bylo velmi důležité, kdyby se rozbila pračka, vodovodní baterie nebo něco takového, že jsem měla na koho se obrátit. To byla Leona, pracovnice služby Takový normální život.

S čím vším vám pomáhala?
Ona mně vlastně sehnala pomoc, když se něco takového stalo. Třeba mi měnili baterii, tak zavolala tomu instalatérovi. Žádného jsem tady vůbec neznala, protože jsem z jiného okresu. Seznámila mě i tady s okolím.

Co je nejtěžší pro člověka, který takto znovu začíná?
Věřit si.

Věřit si? Co Vám dávalo víru?
To nevím tedy, teď jste mě rozplakal. No postupně to šlo, postupně.

Takže to chce čas?
Určitě. Postupně se takovéhle životní situace znovu opakují, člověk získá zase takovou nějakou jistotu, že by to zvládl.

Čím to, že jste to zvládla, že se Vám to podařilo?
No já nevím, každý jsme individualita. Doktorka, kterou jsem měla, mi řekla, že když se někdo dostane do invalidního důchodu, že pak se z toho horko těžko dostává. Já tak nějak jsem měla strach ze stagnace, tuhle větu jsem si pamatovala celou tu dobu. Když jsem pak šla do invalidního důchodu, v šestatřiceti letech, tak jsem si říkala, kdo ví, jestli se z toho všeho dostanu. Je pravda, že práce strašně pomáhá, činnost, která vás táhne někam. Služba Podpora samostatného bydlení mi v začátcích, po přestěhování z ústavu, dodávala pocit bezpečí, pomohla mi zorientovat se, nebýt na všechno sama. Postupně jsem si našla práci, a teď doufám, že i kdyby mě vyhodili z této práce, že bych si našla jinou.

Kdybyste potkala někoho s obdobných příběhem, jaký jste zažila vy, to jest dostal by se do ústavního zařízení, co byste mu doporučila, aby se dostal ven. Tedy zpátky do normálního života?
To se těžko říká. Mám tam známé, snažím se, aby se zapojili, využili služby Takový normální život, ale už jsou tam tři roky, pět let, už jsou zvyklí na to, že mají uvařeno, že se nemusí starat o finance. Snažím se jim říkat, že mimo ústav by to pro ně bylo lepší, ale netroufají si.

Co je za tím, strach, nebo pohodlnost?
Určitě obojí, jak strach, tak i pohodlnost.

Co by je přesvědčilo, aby ten strach i pohodlnost překonali?
Že už to zvládli jiní, že už jsme dvě, které za pomoci služby Takový normální život odešly. Aktivita je hrazena z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Autor: Redakce

24.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
5

Národ krabičkářů. Čeští zaměstnanci si nejčastěji nosí k obědu jídlo z domova

Vteřiny dne

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

AKTUALIZOVÁNO

Ke stávce se připojilo na sedm tisíc ordinací. Zavřely i některé lékárny

Zhruba třetina praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů dnes neotevřela své ordinace na protest proti nedostatku financí a proti zavedení elektronického receptu od příštího ledna. K akci se připojila i asi šestina lékáren, které byly půl hodiny mimo provoz.

Úmrtí europoslance Ransdorfa prošetřila policie. Nic protiprávního nezjistila

Pražská policie odložila prošetřování okolností úmrtí europoslance Miloslava Ransdorfa (KSČM) s tím, že nezjistila nic protiprávního. Dnes to uvedl policejní mluvčí Tomáš Hulan. Ransdorf náhle zemřel loni v lednu ve věku 62 let. O prošetření smrti usilovala politikova rodina, která skon dávala do souvislosti s Ransdorfovým zadržením ve Švýcarsku.

Miliardář Soros převedl většinu svého zbylého jmění na Fond otevřené společnosti

Investor George Soros převedl 18 miliard dolarů na jím založenou síť neziskových organizací Fond otevřené společnosti, která je podle mediálních ohlasů druhou největší filantropickou grantovou skupinou v USA. Částka představuje většinu odhadovaného Sorosova jmění.

Úroky hypoték v září vzrostly. Za celý rok se čekají rekordní objemy

V září vzrostla průměrná úroková sazba u hypotečních úvěrů na 2,04 procenta. Objemy i počty oproti srpnu ale klesly. V průběhu let byl přitom častěji větší zájem o hypoteční úvěry v září než v srpnu. V devátém měsíci letošního roku počty sjednaných hypoték meziměsíčně klesly o 274 smluv na 8235.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení