Dle odborníků se kvůli nezvykle vysokým zimním teplotám bude více dařit škůdcům, a to například hrabošům. Jsou tu ale i další rizika.
„Určitě očekáváme zvýšený výskyt škůdců. Největší hrozbou jsou však pro zemědělce v současné době holomrazy, pokud začne mrznout a nebude nasněženo, mráz přetrhá rostlinám kořenový systém. Dalším problémem je nedostatek vláhy," vysvětluje ředitel Okresní agrární komory v Rychnově nad Kněžnou Jaroslav Grund.

Dle jeho slov bude rostlinám chybět jarní vláha, jelikož chybí sněhová pokrývka. Sníh půdu velmi dobře zavlažuje, i když jsou časté deště, jedná se jen o povrchovou vláhu a většina vody z polí odteče pryč, takže na jaře jí bude málo.

Holomrazy a jarní mrazíky mohou ohrozit také pěstování jahod. „Když už jahody vegetují a přijdou třeba v květnu mrazíky, je to nejhorší průšvih. I když rostliny zakrýváme, nepomůže to. V takovém případě může dojít až k padesátiprocentním ztrátám," prozrazuje Václav Hlaváček z Domašína, pěstitel jahod, brambor a jablek. Zemědělci v současné chvíli tedy mohou pouze čekat, jak se bude počasí dále vyvíjet.

Trápí nedostatek brambor

Počasí si s pěstiteli zahrávalo i v letních měsících. Velice suché léto ovlivnilo úrodu brambor, těch je v celé republice velký nedostatek.
„Na podzim jsme sklízeli o padesát procent menší úrodu než v loňských letech. Brambor je opravdu málo, snažíme se splnit dodávku alespoň stálým zákazníkům," svěřuje vedoucí bramborárny ve Slatině nad Zdobnicí Oldřich Bednář.

Kvůli velkému nedostatku brambor se samozřejmě zvýšila také prodejní cena.
Ve Slatině prodávají brambory za cenu deset korun za kilo. V loňských letech se částka pohybovala kolem čtyř až pěti korun.
Za deset korun prodávají brambory také v Domašíně. „Své brambory jsem doprodal už na začátku ledna, teď prodávám už jen dovozové. Podzimní úroda byla asi o třetinu nižší, rok předtím se ale brambor urodilo nadprůměrně. Je to každý rok úplně jiné," dodává pěstitel Václav Hlaváček.

Dosavadní průběh zimy by podle odborníků neměl mít na pěstování brambor žádný vliv. Pokud se správně dodržují osevní postupy a brambory se nevysazují na to samé místo.
Pokud se však pravidla nedodrží a tato plodina se na stejném místě pěstuje dříve než po čtyřech letech, mohou se objevit takzvané „plevelné brambory".

Lidové pranostiky o počasí vědí své

Leden
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.

Mokrý leden – prázdné sudy
– neurodí se vína.

Mlhavý leden – mokré jaro.

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.

Masopust na slunci
– pomlázka u kamen.

Únor
Únor bílý, pole sílí.
Mnoho mlh v únoru přináší toho roku mnoho deště.
Co si únor zazelená, březen si to hájí; co si duben zazelená, květen mu to spálí.

Kdyby měl únor takovou moc jako leden, nechal by v krávě zmrznout tele.

Na hromnice kalužky, budou jabka i hrušky.

Březen
Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.

Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.

Je-li na sv. Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.

Duben
Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup radný.

Červen
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.

Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá. (obecmokre.cz)