Projekt se skládal ze čtyř dílčích částí: rozšíření a početnost denních motýlů na území celých Krkonoš, hnízdní rozšíření ptáků českých a polských Krkonoš a změny jejich početnosti v uplynulých 20 letech, netopýři, migrační trasy, životní nároky a chování krkonošské populace jelena lesního.

„Zjistili jsme, že tu žije 20 druhů netopýrů. Mnohé jsme objevili na místech, kde jsme o nich dosud nevěděli. Například jsme poprvé našli vzácné netopýry stromové v bučinách okolo Špindlerova Mlýna," popsal výsledky garant projektu Jiří Flousek.

„U ptáků jsme zjistili výskyt 194 druhů, z nichž 162 tu hnízdilo. Oproti dřívějším průzkumům vymizelo nebo nebylo zjištěno 9 druhů, například tetřev hlušec, naopak bylo nalezeno 10 druhů dříve nezjištěných. Nově jsme v horských smrčinách objevili například 10 hnízdících párů vzácného šplhavce datlíka tříprstého. Před 20 lety jsme nalezli jen jeden pár bramborníčka černohlavého a nyní jich zde hnízdí 40 50 párů. Naopak alarmující bylo zjištění dramatického poklesu výskytu čejky chocholaté o 80 procent proti dřívějšímu sčítání v důsledku změny hospodaření na polích a loukách v podhůří," shrnul Flousek výsledky výzkumu hnízdního rozšíření ptáků.

Vzácní motýli mizí

Výsledky monitoringu motýlů potvrdily, že řada velmi vzácných druhů z Krkonoš zmizela. Dobrou zprávou však je, že na několika lokalitách se dobře daří vzácným a českou i evropskou legislativou chráněným modráskům.

V rámci projektu získalo 50 krkonošských jelenů a laní na české i polské straně Krkonoš telemetrické obojky. „Díky nim zjišťujeme údaje o jejich celoročním pohybu a o celodenní aktivitě. Získaná data poslouží pro optimální a koordinovaný management zvěře v obou sousedících národních parcích tak, aby byly minimalizovány působené škody," dodal Radek Drahný.

Důležitým výstupem projektu je zjištění, které druhy v Krkonoších žijí a kde. Návazně odborníci navrhli, jak o dané lokality pečovat, aby na nich tyto druhy přežily.