TJ Lokomotiva chce udržet klub na dobré úrovni i do dalších let

Jaká jsou očekávání a co změna přinese, i o tom jsme hovořili s předsedou basketbalového klub Vladimírem Smilnickým.

Co TJ Lokomotiva vedlo k převzetí klubu?
Kromě ligové soutěže žen přihlašujeme do mistrovských soutěží ještě dalších patnáct celků, z toho třináct mládežnických. I kvůli mládeži je důležité udržet nejvyšší soutěž v našem městě. Ženská basketbalová liga je jednou z podmínek pro udržení Sportovního centra mládeže.

Nejde však jen o první ligu žen, která se bude dál hrát. Deklarovali jste, že přihlásíte i druhou ligu žen.
Ano, dáváme tím najevo, že vlastní odchovankyně jsou do budoucna prioritou.

Klub se tedy stane součástí basketbalového oddílu. Co to konkrétně znamená organizačně?
Každé družstvo v našem oddíle, chcete-li klubu, má svůj podúčet z finančního hlediska. To se bude týkat i ženského týmu. Vše bude odděleno a transparentní.

Kolik peněz bude potřeba na to, abyste udrželi nejvyšší soutěž žen?
Dosud se částka pohybovala kolem pěti milionů korun ročně. Nyní nemáme ambice, abychom v situaci, ve které jsme, hráli na špici Ženské basketbalové ligy. Naším cílem v letošní sezoně je důstojně reprezentovat město, nabídnout divákům a příznivcům dobrý sportovní zážitek. A pokusit se hrát první ligu i v dalších letech. Pokud z toho bude dobré umístění, budeme jen rádi. Potřebujeme zhruba dva až dva a půl milionu korun ročně.

To je i přesto hodně peněz, které klub nemá. Jak je TJ Lokomotiva sežene?
Myslím, že město Trutnov bude sport podporovat, je samozřejmě otázka, v jakém rozsahu. Je tady však spousta partnerů a sponzorů, kteří podporovali basketbal dosud.

Myslíte, že společnost Kara, která spolupráci končí, už ve hře ani do budoucna zkrátka nebude?
To nevím, s majitelem panem Rinthem jsem zatím nemluvil ani nejednal. Kaře je nutno za dlouhodobou podporu trutnovského basketbalu, a nejen ženského, poděkovat. Této spolupráce jsme si vždy velice vážili a jsme si vědomi, že bez této podpory by dosavadní úspěchy našeho basketbalu nebyly možné.

Nyní vás tedy čeká hledání nového partnera. Je to priorita následujících dní?
Samozřejmě je věcí lidí ve výboru basketbalového klubu, aby dokázali oslovit případné sponzory a nabídnout jim tuto spolupráci. Zatím jsme však s nikým nejednali. Čekali jsme na rozhodnutí města. Teď je vše takříkajíc v běhu.

Už víte, které hráčky zůstanou v týmu?
České hráčky jsme do TJ Lokomotiva převzali, ale s uzavřením sezony jim skončily smlouvy, což není nic neobvyklého. Samozřejmě, že i jejich setrvání v trutnovském klubu záleží na jejich rozhodnutí.

Dá se říct, jaké odměny mohou hráčky v profesionálním týmu do budoucna očekávat?
V tomto momentě to říct nemůžeme, protože na tuto otázku zatím neznáme odpověď. Rozpočet, jaký byl dosud, asi mít nebudeme. Vše zkrátka záleží na tom, jaké podmínky pro působení ženského týmu dojednáme. Zkušenosti z minula máme, hrála se tady I. liga mužů, tedy druhá nejvyšší soutěž v republice, za mnohem skromnějších podmínek a se slušnými výsledky.

Co byste si ve výboru přáli do budoucna?
Věříme, že převzetí trutnovského basketbalu pod TJ Lokomotiva, a hlavně sázka na patriotismus, vlastní odchovankyně či odchovance, bude novým odrazovým můstkem k budoucnosti trutnovského basketbalu. I nadále chceme být kvalitní reklamou našeho města, kterou trutnovský basketbal díky účasti v republikových, ale i mezinárodních soutěžích přináší. V letošním roce na mezinárodních mládežnických akcích typu Mistrovství světa či Mistrovství Evropy naleznou diváci v bulletinech zmínku o našem městě, naše hráčky startovaly v dresu Gymnázia Trutnov také na Mistrovství světa středních škol.

Jednatel firmy BK Servis, od níž TJ Lokomotiva převzala ženský basketbalový klub, Jan Braun, který ačkoliv vůči městu Trutnov nemá žádné dluhy, není nyní v jednoduché situaci. I jeho jsme požádali o krátký rozhovor.

Jaká je teď vaše situace?
Pro mě je situace v tuto chvíli nesmírně složitá, protože jsem v tom zůstal viset úplně sám. Znamená to pro mě velké existenční problémy.

Co bude s vámi dál?
Určitě si ponechám funkci ve vedení soutěže, kde jsem byl zvolen ligovými kluby, společně s panem Kučerou z USK Praha, do Exekutivy Asociace ligových klubů. Je to moje čtvrté funkční období, celkově již osmý rok, takže je to pro mě určitá pocta a závazek zároveň. Této funkce se rozhodně zbavovat nebudu, protože myslím, že mám opravdu dostatek zkušeností. V Trutnově počkám, jak se situace vyvine, ale myslím, že tady skončím. Záležet bude i na tom, jestli bude zájem se mnou spolupracovat. Každopádně si momentálně hledám nové zaměstnání.

V basketbalu i sportu vůbec jste známou osobností, která se pohybuje v oboru řadu let. Není to příliš krutý konec?
Hrozně mě to mrzí, jak to dopadlo. Kdybych ležel doma a nic pro to neudělal, pro klub, pro město… Kdo mě zná, ví, že jsem to někdy až přeháněl a dělal jsem všechno možné, aby byl Trutnov vidět. Z České televize třeba existuje dopis, který je součástí hodnocení propagace Trutnova za minulou sezonu, kde jsme jasně uvedení, že po mistrovském USK Praha jsme klub, který je nejvíc vidět v republice. To je také dost slušná vizitka. Máme turnaj, který je posuzovaný několik let jako nejlepší v Evropě. V lize máme nejvyšší návštěvy, jezdí k nám reprezentace, hrály tu národní týmy z Asie, Afriky, Jižní Ameriky, Austrálie… Je vidět, že se pro to něco udělalo, a tak je to pro mě smutný příběh, že to končí tímto způsobem. Chyba se stala, neříkám, že všechno bylo v pořádku, ale způsob, jakým za tu chybu zaplatím, je pro mě velmi krutý. Svědomí mám čisté, že jsem pro basket v Trutnově dělal první poslední. Teď jsem do toho ale spadl úplně sám a nevím, jak se z toho vyhrabu.